AK - Aktuální konflikty

Pro uchopení současné situace je třeba se vrátit o více než deset let nazpět, kdy tehdejší prezident Alí Abdalláh Sálih vedl na severu Jemenu šest krvavých válek, které měly zlikvidovat tamní rebely (a Al Kajda vyhazovala do vzduchu šíitské mešity v Saadě, baště Húthíů). Své dnešní jméno zdědili podle Husajna al Huthího, buřičského klerika, člena prominentní šíitské rodiny, který se nemalou měrou zasadil o obrození zaídismu, neortodoxní šíitské sekty, která je zastoupena prakticky jen v horách na severu Jemenu a své kořeny odvozuje od Alího ibn Abí Táliba, bratrance proroka Muhammada. Už jen samotný vznik hnutí v 80. letech minulého století byl přitom vlastně reakcí na zahraniční intervence, neboť zaídové posilování své víry vnímali jako obranu proti vlivům „dovozových“ saúdských sunnitských ideologií a současně i jako projev nesouhlasu s proamerickou orientací vlády v San´á. Tyto dva pilíře spolu s kritikou marginalizace menšin a bezbřehé korupce Saúdy financovaného státu utvořily základ rebelského hnutí Húthíů.
...
Rebelům v roce 2011 nahrálo arabské jaro a revolta proti diktátoru Sálihovi, neboť využili chaosu a mocenského vakua a z hor se výrazně posunuli směrem k San´á. Poté, co USA neudržitelného Sáliha vyměnily za jeho zástupce generála Hádího, Húthíové zůstali v opozici a dál kritizovali beznadějnou korupci nového režimu i zhoršující se ekonomickou a sociální situaci v zemi podporované USA i Saúdy. I proto byli Húthíové s to získat nové stoupence i mimo své tradiční sféry a utvořit nejen koalici proti Hádího vládě, ale získat na legitimitě účastí v „konferenci o národním dialogu“, která měla dojít k návrhu nové ústavy, ale ve finále nic hmatatelného nepřinesla. 

O poměrech v Jemenu výmluvně napovídá skutečnost, že když se Húthíové nakonec rozhodli „konat“ a jejich oddíly loni v září poměrně snadno vstoupily do hlavního města, vítaly je i davy tamních – nešiítských -- obyvatel. Rebelové vcelku rychle uzavřeli dohodu s Hádím o utvoření nové vlády, do jejíhož čela nastoupil uznávaný technokrat Chálid Baháh, napětí mezi různými frakcemi v San´á ale sílilo a vyvrcholilo nejen obléháním prezidentského paláce, ale především únosem prezidentova poradce Ahmada Aváda Mubaraka. Poté, letos 21. ledna, následovala demise prezidenta i vlády. Kolaps jemenských státních struktur zaskočil nejen americké tajné služby, ale i vedení Húthíů – do té doby dávali přednost být stranou vysokých funkcí a situaci chtěli ovládat spíš z pozadí. Nyní ale rozpustili parlament a pokusili se nastolit vlastní struktury, přičemž chaos v San´á oživil a posílil separatistické tendence jižního Jemenu. Prezident Hádí vzal zpět svou rezignaci a uprchl ze San´á do své rezidence v přístavním Adenu na jihu země. Prohlásil Aden za nové hlavní město Jemenu a na důkaz podpory jeho legitimity tam za ním zamířili i mnozí zahraniční diplomaté, ale ani tato západní a arabská podpora nic nevypovídala o jeho skutečném postavení. Netrvalo dlouho a nálet „neidentifikovaných“ letadel na prezidentský palác v Adenu donutil Hádího uprchnout znovu a když se húthíjské jednotky rychle přiblížily na dohled Adenu, uprchl 25. března rovnou ze země, konkrétně do Saúdské Arábie. O den později koalice pod vedením Saúdské Arábie (a konkrétně prince, Muhammada bin Salmána al Saúda, takto nejmladšího ministra obrany na světě) a s předchozím souhlasem Spojených států zahájila útok na Jemen, vyhlásila nad ním bezletovou zónu a vzápětí začaly ze San´á přicházet zprávy o zabitých civilistech… 
...

Do rukou vůdců Húsíů, islámských milic v Jemenu, se zjevně dostaly velmi citlivé materiály. Záznamy jemenských bezpečnostních sil, které obsahují i detailní údaje o operacích, které v Jemenu vedly americké tajné služby.

S informací přišel americký list Los Angeles Times.

V dokumentech, jichž se islamisté zmocnili, jsou například jména důvěrných informátorů z řad místních Jemenců. Stejně jako plány útoků na teroristy, jež měly být vedeny s podporou USA.

Nejméně 45 lidí zahynulo při pondělní explozi poblíž uprchlického tábora Mazrak na severozápadě Jemenu, kde našli útočiště lidé prchající před postupujícími šíity z kmene Húsíů. Uvedla to Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Příčina exploze není známa, mohlo jít o nálet.