AK - Aktuální konflikty

Už to první polské letadlo (Jak-40) přistávalo za podmínek, které byly pod jeho limity. Kapitán to ale risknul, zklesal pod výšku rozhodnutí, uviděl dráhu a přistál.
Kapitán Tu-154 klesal ještě víc (počasí se mezitím zhoršilo) a někdo (s největší pravděpodobností velitel letectva, který neměl v kokpitu co pohledávat) mu hlásil výšku ... bohužel dle radiovýškoměru, což je přístroj poměrně přesně měřící výšku letu nad terénem. V případě většiny letišť by to nevadilo, ale před prahem dráhy toho smolenského je poměrně hluboké údolí. Letadlo tedy kleslo POD úroveň dráhy. Všichni evidentně čuměli ven, aby zahlédli světla ranveje, a nikdo se nepodíval na barometrický výškoměr ukazující zápornou výšku
Když se rozhodli to zvednout, byli už všichni mrtví ... jen to ještě nevěděli. Terén před nimi stoupal rovněž ....

Není žádný důvod se domnívat, že by pilotoval někdo jiný než vystresovaný kapitán, který věděl koho veze a co nastane, když bude divertovat zatímco Jak-40 před ním přistál ....

Upravil Skeptik (17.04.2016 11:18:29)

To neni hypotéza, ale popis udalosti - viď záverečná správa z vyšetrovania MAK-IAC http://mak-iac.org/upload/iblock/abd/fi … rt_rus.pdf eng http://mak-iac.org/upload/iblock/f2a/fi … rt_eng.pdf

starší prepis rádiokorešpondencie http://bi.gazeta.pl/im/2/7961/m7961942.pdf

"neoficiálna" grafická rekonštrukcia záverečnej fázy letu
http://s41.radikal.ru/i093/1004/23/143a0984f406.jpg

Mimochodom - tá mocná breza, na ktorej nechali krídlo, je POD úrovňou prahu dráhy

O takom "pláne" pochybujem, to chce skúsenú a dobre zohratú osádku, ktorá už spolu na type niečo odlietala, nie narýchlo spytlíkovanú ako bola tá poľská (nech im je zem ľahká).

Ani ne.
Děláš normální přístrojové "non-precision" přiblížení - třeba 2xNDB (vede tě v ose dráhy, ale ne po sestupové rovině), ale když ve výšce rozhodnutí (cca 150 m, dle typu letadla) stále nevidíš dráhu, nezahájíš postup nezdařeného přiblížení, ale klesáš dál.
Pokud velmi rychle objevíš světla dráhy a máš správnou polohu, pristaneš. Pokud ne, pokračuješ v sestupu na nějakých 50 - 70 metrů (nebo i níž, když si věříš, nebo máš-li ten radiovýškoměr a víš, že před RWY je rovina), pak voroštuješ všechny motory a dle NDB uděláš horizontální průlet.
Mlha není prakticky nikdy homogenní, a tak je velká pravděpodobnost, že zahlédneš dráhu.
Pokud není mlha hustá, tak turbulence za velkým letadlem a plyny z proudových motorů udělají skutečně jakousi "brázdu". Než se zavře, máš šanci ...

Obdobný efekt má též počkat si na vzlet jiného velkého letadla či letadel.
Rovněž jsem kdysi četl, že Francouzi zkoušeli podél obou stran RWY nainstalovat, v poměrně malých rozestupech, motozy z Mirage III, kreré by mlhu rozháněly. Neúspěšně, resp. příchod ILS učinil tyto snahy zbytečnými.

Hájek na protiproudu oprašuje starou konspiračku, že jim "někdo" o 1 km posunul GPS (měli tam speciální model, takže by museli zvládnout i armádní signál)
Takže oni přistávali na kraj dráhy, ale ten byl o pár stovek metrů mimo.
Ale hlášení o GPS a vzdálenosti k prahu dráhy - pokud se dobře pamatuji - se v přepise nikde v závěru nevyskytuje, což mi přišlo divné, protože bych očekávala hlášení těchto dvou údajů - a pokud se to nehlásí, tak pilot by to měl vidět...
Při těch 400 m nad zemí bylo nastaveno moc velké klesání, kterému ještě ve 220 m přidali, jako by se chtěli trefit jinam...

Jinak věřím tomu, že pokud pilot ví, jak daleko je od dráhy a jak vysoko nad prahem letiště tak by neměl být problém a riziko je přijatelné (takové falešné ILS, armádní GPS by měla zvládat dodávat údaje v reálném čase při rychlosti přistání s alespoň metrovou přesností, ne?).
Tady je problém v tom, že se mu hlásila tak malá výška a od místa možného dosednutí (ne prahu přistávací dráhy) byl v podstatě 1 km...
Nemáte někdo obrázek kokpitu, a vyznačit, kde měli umístěnou tu GPSku, a jestli pilot na ni mohl dobře vidět a letět na ni?