AK - Aktuální konflikty

Mozna jen novovyroba, ale to by spis davalo smysl rovnou cela nova raketa a vlastne i novej system.

sice hovorili o rychlosti, ale ked zasiahol ciel vo vyske 6km za 2s tak akceleracia vychadza na 3kms-2

Upravil inzo (23.06.2016 10:16:37)

Spojené státy začínají investovat desítky miliard dolarů do nové Třetí strategie, která jim má vrátit vojenskou nadvládu nad svými mocenskými protivníky - Ruskem a Čínou. Obě země v poslední dekádě téměř dohnaly náskok USA ve vojenských technologiích. Americký náskok byl výsledkem Druhé kompenzační strategie (Second Offset Strategy), která měla zase dohnat a předehnat vojenskou sílu Sovětského svazu.
Třetí kompenzační strategie tedy není nic jiného, než další kolo světových vojenských závodů mezi největšími vojenskými mocnostmi světa.
Podle zkušeností z minulého století americké “kompenzační strategie” ovlivňují podobu vojenské techniky a taktiky po dobu několika desetiletí.
Jedním z cílů americké Třetí kompenzační strategie je vyvinout takové zbraňové systémy a taktiku, která dokáže vyřadit z provozu ty nejvyspělejší systémy PVO.
Typickými protivníky jsou ruské systémy S-300, S-400 (v budoucnu S-500) a jejich čínské klony - tedy tzv. systémy zamezující přístup a nevpuštění do (vzdušného) prostoru A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial).
Nejnadějnějším řešením prolomení A2/D2 je doslova zahlcení PVO protivníka. Podobný přístup rozvijí americká agentura pro obranné technologie DARPA v rámci programu CODE. Program plánuje přivést do výzbroje novou generaci dronů schopných inteligentním způsobem koordinovat svůj postup.
Jde o tzv. taktiku rojů, kdy se do cílové zóny vyšle desítky nebo dokonce stovky dronů. Všechny drony, pod dohledem jediného lidského operátora (např. ve stíhačce F-35 Lightning II), budou mezi sebou komunikovat, vyměňovat si data, samostatně volit nejlepší cestu ke splnění úkolu a také útočit pomocí vlastních zbraní.
Roje získají mimo jiné schopnost obětovat jednoho svého člena (klamný cíl, levný dron) tak, aby roj odhalil pozici PVO protivníka. Část dronů například může nést bojovou hlavici, část elektro-optické průzkumné systémy a část zase prostředky elektronického boje (EB).  V roji budou různé typy dronů, od velmi levných, u kterých nezabolí ztráta, až po složitější, jako např MQ-9 Reaper.
Pří útoku na PVO se navíc není třeba obávat ani zničení dronů (tedy alespoň některých). Ba právě naopak! Cílem je do roje nasadit levné drony nebo speciální klamné cíle, jejichž cena a náročnost výroby (energetická, surovinová a lidská stopa) je menší než výroba protiletecké a protiraketové střely. Cílem je nechat ekonomicky krvácet protivníka.
Ekonomický boj se přitom neodehrává jen v době konfliktu, ale hlavně před válkou. Jedním z nástrojů závodů ve zbrojení je jednoduše ekonomicky zlomit protivníka, který musí vyrábět velké množství velmi drahých zbraňových systémů. Podobným způsobem již Spojené státy porazily Sovětský svaz v 80. letech.
Zpět ale k dronům. “Během první fáze jsme v simulacích úspěšně ověřili potenciální přínos autonomní spolupráce mezi drony v těžké taktické situaci, a začínáme s partnery pracovat na plánu pro možné budoucí operační systémy,” komentuje vývoj “mechanických rojů” Jean-Chales Ledé, programový manažér programu CODE v DARPA.
“Od dvou týmů jsme vybrali 20 autonomních vzorců chování, které výrazně zvýší schopnosti našich bezpilotních letadel a umožní jim splnit komplexní mise v zakázaném nebo sporném prostoru, kde jsou komunikace, navigace a ostatní důležité elementy, nutné k zaměření cíle, narušeny (systémy EB protivníka - pozn. red.). Udělali jsme také vynikající pokrok v rozhraní člověk-stroj (pro řízení dronů - pozn. red.) a v otevřenosti architektury systému,” vysvětluje problematiku Ledé.
Pro Pentagon je velmi zajímavá myšlenka řízení celého roje "inteligentních” dronů (desítky strojů) jediným člověkem. V současné době každý dron, jako MQ-9 Reaper, ač je nazýván jako bezpilotní letoun, potřebuje ke svému provozu tým až 200 lidí. Takové nasazení extrémně vyčerpává lidský kapitál amerického letectva.
Program CODE nemá za cíl vyvinout konkretní bezpilotní prostředky, ale vnést do současných i budoucích dronů prvky autonomního a kooperativního chování. Mezi takové drony lze zařadit i z letadel vypouštěné proudové klamné cíle určené k zahlcení PVO protivníka, jako je např. americký ADM-160 MALD (Miniature Air-Launched Decoy).
V další fázi DARPA přistoupí k ostrému testování malého roje šesti dronů za dohledu jednoho člověka. Drony musí prokázat schopnost spolupráce při vyhledávání, určení a zničení cíle.
Zatím není vůbec jisté, jaké výsledky program CODE přinese. Vývoj technologie v laboratoři a její operační nasazení do reálného provozu jsou dvě zcela odlišné věci, často mnoho let od sebe vzdálené.
http://www.armadninoviny.cz/code-cesta- … brany.html

▲ doplním zdroje v ruštine:
Blog http://bmpd.livejournal.com/1979131.html kde presnejšie popisuje jednotlivé systémy na ktorých sa v roku 2015 pracovalo (PVO S-400, S-350, S-300VM (Antej 2500), PRO A-235, PVO/PRO S-500 a klony pre Námorníctvo), ale hlavne dávam do pozornosti že v roku 2015 pokračovali práce na laseroch - lietadlo A-60:
http://www.i-mash.ru/news/nov_predpr/80 … anija.html