AK - Aktuální konflikty

Ale no tak pánové,
vždyť je to vždycky jen o dohodě. Manžel nákupy bytostně nesnáší, tak je dělám já - ale zase mne neuvidíte jet s autem do servisu nebo sekat trávu. Taky bydlíme na vesnici, kde sice v nouzi nejvyšší lze zaskočit k místnímu Nguyenovi pro rohlíky, ale pro jistotu mám i domácí pekárnu. A než bych snášela pohled na otráveného chlapa, tlačícího mezi regálama vozík, raději jsem se naučila řídit auto.... a vařím podle toho, co zrovna bylo v obchodě, tedy neplánuji předem svíčkovou, když zrovna dostali čerstvé kachny 
Někdy si to nakupování užívám (když mám více času), někdy obchodem prolítnu jak kulový blesk - protože vím, kde co najdu. Zásadně se vyhýbám "akčním" dnům a nákupním špičkám, takže v předvánočním čase chodím nakupovat večer nebo brzo ráno...  Manžel tu obchodní topografii nemá zažitou, takže mu to pak trvá dvakrát tak dlouho a polovinu věcí "nenajde" - no mám se pak doma vztekat a jet tam znovu ?
A když už se vypravíme někam nakupovat spolu, je to nejčastěji do sportovních potřeb nebo knihkupectví  Nebo se prostě v nákupním centru rozdělíme, a dáme si sraz, až si každý obejdeme svoje zájmové obchůdky.
Společně jsme nakupovali jídlo jenom během stáži v USA - tam jsem neměla řidičák, a navíc jsme si úlohy rozdělili, takže já jsem šla pro maso, zatímco manžel pro zelovoc... abychom z obchodu byli venku co nejdříve a mohli se věnovat zábavnějším záležitostem 
A když konečně přišlo dítě, tak jsem manžela spíš využívala k hlídání potomka - a já zatím v klidu nakoupila , zatímco on si s dítkem hrál. Že s dítkem trávím více času mi ale přijde jaksi biologicky normální...navíc máme dceru. V tomto ohledu mnohé rodiče nechápu - např. u českobudějovického Kauflandu je veliký park s prolejzkama, a přesto uvnitř obchodu potkávám rodinky - mamina se tváří jak carevna, tatínek otráveně tlačí vozejk (případně aportuje požadované zboží z regálů), a kolem vřískají jejich dětičky a otravuji okolí.... jestli by jim nebylo v parku s tatínkem lépe... i kdyby jen někde bokem skákaly panáka a taťka soudcoval....
A to nejsme nikterak ukázkové manželství, na nervy si po více než dvaceti letech taky lezeme dost fest, a hádky se nám nevyhýbají - naštěstí obě "fiskarsky" jsou v garáži, takže zatím na ně nedošlo 

A pokud máte pocit, že ta "vaše" je fakt k nevydržení zkuste:
a) si sáhnout do svědomí - jste opravdu zn. Ideál ? Co jste jí provedli, že se mstí ?
b) popřemýšlet, PROČ jste si ji vybrali - nebo byla koupena za párek velbloudů bez možnosti výběru ? Ten výběr jste většinou dělali sami, a jestli blbě, tak si za to taky sami můžete..... 
No a někdy je holt asi lepší se včas a v klidu rozejít, než dojde na soudy "do hrdel a statků"......