AK - Aktuální konflikty

Je těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov opravdu tak špatný, jak se ho snaží vylíčit někteří komentátoři?
5. prosince po splnění bojového úkolu v Sýrii vyjela palubní stíhačka Su-33 při přistání za palubu těžkého letadlového křižníku Admirál Kuzněcov a spadla do moře. Letec se katapultoval.
14. listopadu při podletu na přistání havarovala ve vzdálenosti několika kilometrů od letadlového křižníku stíhačka MiG-29. Letec byl zachráněn.
K prvnímu incidentu s Admirálem Kuzněcovem došlo v roce 2005, kdy v Severním Atlantiku při přistání spadla do moře stíhačka Su-33. Během uplynulých 25 let došlo v ruském vojenském námořnictvu ke čtyřem podobným haváriím. Kromě již zmíněných, v roce 1991 spadla na palubu Admirála Gorškova stíhačka Jak-141. Dva nedávné incidenty, k nimž došlo v průběhu jednoho měsíce bojové služby ve Středozemním moři, měly široký ohlas a vyvolaly doma i v zahraničí vlnu kritiky na adresu ruských vojenských letců, námořníků a samotného letadlového křižníku. Přitom se experti nevyhnuli ve svých hodnoceních extrémů. Je těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov opravdu tak špatný, jak se ho snaží vylíčit někteří komentátoři?
À la guerre comme à la guerre
Rozebereme několik příkladů informační agrese Západu z posledních dnů, kromě již dávného „kouře nad Lamanšským průlivem".

▼spoiler

6. prosince americká agentura Bloomberg oznámila: „Putin demonstruje svou nemotornou letadlovou loď… Admirál Kuzněcov by měl raději zůstat u ruských břehů. Nebo, ještě lépe, jít do šrotu. Jako hromada šrotu bude mnohem užitečnější, než jako nástroj ruské síly".

5. prosince rozhlasová stanice Radio Svoboda financovaná americkým Kongresem upozornila na nesmyslnost mise Admirála Kuzněcova u břehů Sýrie. 1. prosince americký list The Washington Post napsal: „Družicové fotografie poukazují na možné problémy jediné ruské letadlové lodi… To je skromný pokus o přesun operativního svazku lodí schopného jen zčásti imitovat akce amerických letadlových superlodí".

30. listopadu britský list The Times podotkl: „Většina pilotů letecké skupiny Admirála Kuzněcova se ukázala být neschopná vzletu a přistání na letadlovou loď… Stárnoucí vojenská technika ukazuje jen hranice možností ruské armády, ne její moc".

Neuspokojivá hodnocení se sypou jako z rohu hojnosti. Avšak podle názoru německého týdeníku Stern, čmoudící Kuzněcov přece jen vytřel zrak „pýše amerického námořnictva" — nejnovějšímu „neviditelnému" torpédoborci Zumwalt, který úplně ztratil bojeschopnost a pohyblivost v důsledku poruchy při proplutí Panamským průlivem. Zahraniční zkušenosti z provozu letadlových lodí jsou mezitím velmi pozoruhodné. Americká statistika V roce 2016 narazilo vojenské námořnictvo USA na nedostatek letadlových lodí v Asijsko-Tichomořském regionu a na Blízkém východě, a přece mají Američané přes deset lodí této třídy v různém stupni bojové pohotovosti. Vyznačují se značnými zkušenostmi z bojového použití a působivou statistikou havárií. V říjnu 2015 na základně amerického vojenského námořnictva Jokosuka v Tokijském zálivu se vznítil v jednom hangáru na palubě americké letadlové lodi Ronald Reagan letoun včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye.

V roce 2011 explodoval a shořel stíhací bombardér F/A-18C Hornet na katapultu při pokusu o vzlet z atomové letadlové lodi John S. Stennis.

V roce 1998 na letadlové lodi Enterprise přistál letoun EA-6B Prowler na jiný letoun — S-3 Viking. Poté už nelétaly. V roce 1994 při přistání na letadlovou loď Abraham Lincoln spadl do moře letoun F-14 Tomcat a zahynula první žena-pilotka palubního letectva Kara Hultgreenová. Zvláštní historii má letadlová loď Nimitz. V roce 1991 při přistání na její palubu havaroval F/A-18C Hornet. V roce 1988 v Arabském moři se na palubě Nimitze zasekla elektrická spoušť šestihlavňového kanónu Vulcan bitevního letounu A-7E, a dávka 4000 střel za minutu proděravěla tankovací letadlo KA-6D, které shořelo i s palivem a sedmi dalšími letadly. V roce 1981 při přistání na Nimitz vrazil letoun radioelektronického boje EA-6B Prowler do vrtulníku Sea King. V důsledku srážky a požáru explodovalo pět raket Sparrow. Kromě letadla EA-6B Prowler a vrtulníku Sea King shořelo také devět bitevních letounů Corsar, tři těžké zachycovací stíhačky Tomcat, tři letadla protiponorkové obrany S-3 Viking, A-6 Intruder (zahynulo 14 vojenských námořníků). Takže jenom Nimitz ztratil přes 25 letadel a vrtulníků.

V roce 1972 vrazila stíhačka Fantom při přistání na palubu letadlové lodi Midway do stojících letadel, z nichž osm bylo zničeno.

Požár na atomové letadlové lodi Enterprise v roce 1969 zapříčinil reakční proud, který zasáhl stojan s raketami Zuni. V důsledku požáru a explozí na palubě ztratil Enterprise 15 letadel a 27 vojenských námořníků. K největší katastrofě došlo v roce 1967 na letadlové lodi Forrestal v Tonkinském zálivu. Po náhodném výstřelu z pylonu bitevního letounu Skyhawk zasáhla raketa Zuni letadla připravená na vzlet. Požár zachvátil šest palub lodi, detonovalo devět leteckých pum, shořelo 21 letadel a zahynulo 134 námořníků. Forrestal a jeho letecké křídlo úplně ztratily bojeschopnost. Na letadlových lodích vojenského námořnictva USA došlo v uplynulých 50 letech k více než 100 velkým haváriím. Po tak tragických zkušenostech z jejich provozu sotva mají Američané právo dávat Rusku rady ohledně letadlového křižníku Admirál Kuzněcov. Tato loď ztratila během 11 let pouhá tři letadla, a všichni letci zůstali naživu.

Stupeň spolehlivosti

Profesionalismus posádky se nijak nevztahuje k počtu incidentů na letadlové lodi. Příčinou havárií se stávají nejčastěji složité technické konstrukce, systémy spolehlivosti a provoz letecké techniky v omezeném prostoru (vezměme třeba jen přistání 20tunového letadla na 300metrovou palubu za rychlosti asi 250 km/h). A také náhoda. Letadlová loď je velmi složitá inženýrská stavba. Na obrovské lodi s jistou pravidelností vypovídají službu uzly a mechanismy, které se dají opravit v moři. Složitější problémy mohou způsobit havarijní situaci dokonce i na nové lodi. Třeba letadlová loď amerického vojenského námořnictva Gerald Ford neprošla prověrkou ministerstva obrany a byla uznána za nezpůsobilou k bojovým akcím kvůli technologickým chybám a závadám. Další podobný příklad — moderní francouzská atomová letadlová loď Charles de Gaulle.

Od 15. listopadu se nezastavují útoky palubního letectva na pozice teroristů v Sýrii ani na den. Těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov se skupinou lodí Severní flotily pokračuje v bojové službě ve Středozemním moři.

Ve složení této zcela autonomní skupiny je vlajková loď — těžký atomový raketový křižník Petr Veliký, velké protiponorkové lodi Severomorsk a Viceadmirál Kulakov, a také pomocné lodi Vojensko-námořních sil.

Ponaučení ze syrské kampaně Admirála Kuzněcova zanechají samozřejmě svou stopu v dalším rozvoji ruského vojenského námořnictva a v systému přípravy letců a námořníků.
Vojensko-technické problémy budou vyřešeny, spolehlivost systému brzdicích lan bude zvýšena, a to je aktuální nejen pro Rusko. Ztráty však nejsou kritické.