AK - Aktuální konflikty

Nejspíš úplně stejně, jako to odvětrávají u lodí na přepravu LNG. Tam jsou nádrže uvnitř vyvložkovány invaren, o tloušťce cca 0,3mm. Zatím, IMHO, žádná loď na přepravu LNG, nevybuchla. Takže pravděpodobně jde, o dobře zvládnutou technologii.

LNG se přepravuje při cca. -150 °C. Při této teplotě je guma tvrdá jako šutr, tam se používá těsnění z měkkého kovu.

Methan železem neproleze, rozhodně ne při této teplotě (pokud tam svářeč nenechal díru nebo tak něco). Větší prevít je helium.

Ja som doteraz tiež bol na tom že utesnenie robí problém len u hélia a ostatné média vieme za určitých podmienok(teplota,tlak) skladovať aj dlhodobo.S tým metánom sa mi to nezdá(podľa mňa "neproleze").

Upravil kenavf (02.11.2016 19:48:54)

Není ocel jako ocel i když má shodné označení a chemické složení. Od každého výrobce má mírně odlišné fyzikální vlastnosti. Sám to znáš z praxe při jejím dlouhodobém bombardování neutrony. Ono vaření oceli je dost alchymie a všude po světě se provádí dle místních generačních zkušeností. Např. je dost velký rozdíl v nerezech stejného označení dle EN ISO vyrobených ve V.B. (nejlepší) nebo Německu (lepší standard) a čínského který díky tomu, že zrnitost směsi je větší dokáže mít dokonce náběh na místní žlábkovou korozi (bavíme se v mí až 1/100 mm). Mírně odlišná je i obrobitelnost (dnešní řemeslník to většinou ani nerozpozná) a fyzikální vlastnosti i když limit normy všechny splní. Čínská prakticky bez rezervy a ostatní s větší či menší rezervou. Dalším příkladem neumění vaření železa zde byly fotky nových ukrajinských minometů jež po dvou, třech měsících provozu sežrala hloubková žlábková koroze a udělala je neupotřebitelné. Všiml jsem si typických znaků velmi hrubé struktury směsi ocele. Toto vše (struktura směsi) má vliv na difuzní propustnost materiálu (ocele).

Upravil QVAK (02.11.2016 21:53:10)