"Toho robota nechceme, je moc hlučný a ještě nás prozradí," tvrdí američtí mariňáci.
Původně úspěšný projekt robota-mezka LS3, který byl vyvinutý za 32 miliónu dolarů na základě smlouvy mezi DARPA a firmou Boston Dynamics (nyní ve vlastnictví Google X), jde definitivně "k ledu." Armáda původně předpokládala, že by "mezek" mohl v nepřístupném terénu přepravovat vojenské vybavení.
Jenomže robot byl vybaven spalovacím motorem a ten byl tak hlučný, že by prozradil pozici jednotky. A zatímco přepravil 200 kg nákladu, model s elektromotorem přepravil pouhou desetinu. Navíc nebyl nikdo z vojáků schopen robota opravit v případě nehody. Mariňáci už si dělají legraci nejen z robota, ale i z generálů, kteří kontrakt podepsali. Zdroj: rt.com
Záleží na použití, předem oznamuji, že neznám balistickou odolnost. Dva palposty, vzdálené od sebe několik set metrů. Jeden je v budově, druhý kdekoliv jinde. Na budovu jsou prováděny útoky. Terén celkem přehledný, protistrana může prostor mezi a okolo palpostů vykrývat kulometnou a raketometnou (rpg) palbou. V budově vojákům dochází střelivo. Poslat vojáka, vozidlo je riskantní. Tahle mechanizovaná mula by byla dost ideální na takovouhle misi (pokud má alespoň prvky autonomie).
Záleží na použití, předem oznamuji, že neznám balistickou odolnost. Dva palposty, vzdálené od sebe několik set metrů. Jeden je v budově, druhý kdekoliv jinde. Na budovu jsou prováděny útoky. Terén celkem přehledný, protistrana může prostor mezi a okolo palpostů vykrývat kulometnou a raketometnou (rpg) palbou. V budově vojákům dochází střelivo. Poslat vojáka, vozidlo je riskantní. Tahle mechanizovaná mula by byla dost ideální na takovouhle misi (pokud má alespoň prvky autonomie).
Ta svetlá výška robota mi príde ako dosť problém, ak nie RPG tak určite dávka z ťažkého guľometu by narobila celkom slušnú paseku, a pri 4 nohách to nemá rezervu pre pohyb, podlomí alebo niečo vyradí 1 nohu, a robot sa už ani nehne. Pri kolesovej platforme ktorá isto dokáže vyvinúť vyššiu rýchlosť ( nerátajme do toho projekt Cheetach od DARPY ) stále dokáže čiastočne isť na prázdnych gumách.
Pokiaľ viem v USA boli pokusy urobiť autonómne zásobovacie vozidlo prerábkou starého kamiónu. Autonómia je pomerne zložitá vec ktorá potrebuje zraniteľné a drahé senzory, ale pre teleoperátorický režim ovládania ( samozrejme riziko rušenia ) postačuje niekoľko kamier a pomerne neinvazívna úprava vozidla. Netvrdím že to teraz dokážu spíchnuť vojaci na mieste ale vyrobiť také špecializované vozidlo zase nieje fuška. Len sa neoplatí robiť niečo čo by sa navrhlo a použilo pri jedinej akcii, práve preto sa snažia vyvíjať univerzálne robotické zariadenia kedy sú zbraňove systémy škálovateľné na akcie rôzneho druhu. a dokážu robiť podporu práve v nebezpečných operáciach. Lenže ak je nablízku jednotka ktorá má v arzenáli takéhoto robota, tak má i isto ťažšiu techniku na pokrytie bojiska.
Skôr by som sa chcel zacieliť časť témy na to či operovať s robotmi samostatne na špecializované misie ( ako to robia teraz UAV ) alebo ako súčasť vojsk na úrovni oddielov a akým smerom sa môže prítomnosť pozemných vojenských robotov na bojisku ďalej vyvíjať
Upravil Snork_svk (04.01.2016 14:08:18)
Na úrovni oddielov by mali byť lacné, jednoduché roboti, ktorých nie je škoda a dajú sa sekať vo veľkých sériách.
Na náročnejšie úlohy (útok proti silne bráneným pozíciám, útok proti početným skupinám moderných obrnencov by asi bolo lepšie doplniť také sily o "roboarmaty" resp. skôr roboT72/T55 a pod.)
Ja by som ešte rád vedel či je praktickejšie mať robota s vlastným zdrojom energie, alebo by práve kvôli zjednodušeniu/odlahčeniu nebolo praktickejšie pre určitý typ robotov mať napájanie po kábly? Viem že ťahať kábel od nákladiaku s agregátom je určitá komplikácia, musel by byť zodolnený a limituje to dosah UGV na pár sto metrov (ale napr. v mestskom boji by aj tak nepôsobil na väčšie vzdialenosti od svojej základne). Na druhej strane by to ale zlacnilo UGV, ušetrilo hmotnosť pre lepšie pancierovanie/výzbroj/senzory, dovolilo by aj menším platformám používať energeticky náročnú výstroj.
A to já si třeba něco podobného Uranu-9 (s PTŘS a 30mm či větší ráží) představuji v bojovém nasazení i tak, kde by řízení jednoho či dvou UGV mohl přebírat například střelec v Armatě/Kurgaňci - na určitý typ operací by se to určitě hodilo (průzkum bojem, skoro sebevražedné mise atd.). Důležité jsou zde reálně rozvinuté datové sítě na bojišti (a na to navázané aplikace), přes které by nebylo problém otevřít kanály pro řízení a přenos videa ze senzorů UGV do různých prostředků - nemusí to být jen střelec v Armatě/Kurgaňci, při troše důvtipu by mohl mít např dva UGV "ratnikový" velitel praporu pěchoty, který (na to vyčlenění specialisté, aby jej to moc nezatěžovalo) by to zas mohl ovládat přes datovou síť na bojišti s kterou rusové (a všechny jejich nové zbraňové komplexy Armata, Kurganěc, Ratnik a nejen ty) počítají ve velkém měřítku od letecké/pozemní techniky až po každého vojáka.
---
EDIT: celkem zajímavý článek
Rusko rozšiřuje testy bojových robotů
http://www.armadninoviny.cz/rusko-testu … oboty.html
---
O tom logistickém robotu MARS A-800 (mimochodem kompatibilní s Ratnikem) s dojezdem 200km jsem ani neměl páru
MARS A-800 scénář "následuj mě"
Tady simulace, jak se autonomně pohybuje a prozkoumává pomoci LIDARu (laserový radar) okolí kolem sebe (jak googl auta bez řidiče, ty také využívají LIDAR) - výrobce tam má spoustu zajímavých videí
Software "autopilota"
tedy není důvod proč by něco takového např. nezvládl i bojový robot (až to bude schopné operačního nasazení) a nenásledoval například vozidla či pěchotu, která by jej mohla, pokud by potřebovala využít v boji. Zde je ještě obrovská výhoda do budoucna v tom, že v systémech Ratnika je k dispozici IFF a souřadnice všech vlastních vojáků i techniky (což jak jsem psal, dovolí poprvé reálně působit během boje na nepřátelské jednotky bez nutnosti autorizace lidským faktorem i autonomním bojovým prostředkům (zatím pouze teoreticky- ale zatím ), protože budou mít možnost "online" přehledu o tom, kde jsou vlastní jednotky na bojišti - od těžké techniky až po každého vojáka. Na tom půjde vyvinout obrovské množství úplně nových progresivních ofenzivních a defenzivních aplikací i pro autonomní (i jen dálkově ovládané) pozemní či letecké průzkumně/bojové/logistické (a bůhví jaké ještě) prostředky). Například pro takového autonomního logistického robota (co je na videu) pak bude hračka se pohybovat s jednotkami v boji, protože krom krátkého dosahu LIDARu, který sice umožní vidět (a rozhodovat se AI) na pár set metrů maximálně a nevjet do příkopu či vyhnout se překážce, jenže AI na základě toho nedokáže najít v terénu optimální trasu (dlouhou minimálně desítky km) sama o sobě - natož vytvářet si jakoukoliv průchodnou trasu a taktiku při přesunu (+ cíl kam směřuje se ji bude neustále mění, protože nemůže vědět (nikdo), kde se jednotky zastaví (ani kudy konkrétně a kam se budou pohybovat) - díky dynamice bojiště). Vyřešit se to dá jednoduše, prostě logistické UGV bude následovat například trasu kudy to projedou tanky/bvp/btr 3-5km za nimi. Takto se díky velkému zasíťování bojiště dají jednoduše vytvářet dynamické mapy a trasy i pro následný optimální pohyb UGV i ve složitém terénu z bodu A do bodu B (pro autonomní logistické UGV to bude plně funkční, pro autonomní bojové UGV tam musíte přidat systém, který dokáže při přesunu z bodu A do bodu B detekovat automaticky nepřítele na několik km: techniku, lidi (nejlíp ještě schopný rozlišit vojáka od civilisty - což s nějakou mírou pravděpodobnosti půjde. Ale hlavně potřebujete znát reálné pozice vlastních jednotek s přesností na metry, aby jste zamezili palbě do vlastních řád - protože je jasné že AI bude dělat chyby jen na základě údajů z vlastních senzorů. Zasíťování bojiště IFF/GLONASS/GPS Ratnikem až na každého "vlastního" jednotlivého vojáka, + samozřejmě veškerou "vlastní" pozemní boj. techniku je přímo ideální řešení - s tímto budou moci i dnešní "hloupé" AI, být "chytré" a rozhodovat o palbě na protivníka, i bez zásahu člověka).
Nelze upírat svobodu nikomu, kdo má natolik vyspělé myšlení, že chápe její smysl a touží po tomto stavu. (I. Asimov)
pokud by to někoho zajímalo tak docela hezký popis face recognition, zhruba v jakém stádiu se UI teď nachází
(jen jako doplněk k robotům)
http://flovv.github.io/Image-Recognition/
tady se to da vyzkoušet
https://flovv.shinyapps.io/image-shiny
jako test jsem použil http://ipravda.sk/res/2015/12/18/thumbs … dard2.jpeg
Upravil PePeRazzi (04.01.2016 17:40:40)
A to já si třeba něco podobného Uranu-9 (s PTŘS a 30mm či větší ráží) představuji v bojovém nasazení i tak, kde by řízení jednoho či dvou UGV mohl přebírat například střelec v Armatě/Kurgaňci - na určitý typ operací by se to určitě hodilo (průzkum bojem, skoro sebevražedné mise atd.). Důležité jsou zde reálně rozvinuté datové sítě na bojišti (a na to navázané aplikace), přes které by nebylo problém otevřít kanály pro řízení a přenos videa ze senzorů UGV do různých prostředků - nemusí to být jen střelec v Armatě/Kurgaňci, při troše důvtipu by mohl mít např dva UGV "ratnikový" velitel praporu pěchoty, který (na to vyčlenění specialisté, aby jej to moc nezatěžovalo) by to zas mohl ovládat přes datovou síť na bojišti s kterou rusové (a všechny jejich nové zbraňové komplexy Armata, Kurganěc, Ratnik a nejen ty) počítají ve velkém měřítku od letecké/pozemní techniky až po každého vojáka.
To je veľmi zaujímavý koncept. Viem že NATO ma projekt na to že vojenské prístavišta by v budúcnosti mali byť vybavené skupinami UAV UGV USV A UUV ( Vzdušné,pozemné, hladinové i podhladinové UxV ) a keď zakotví loď v prístavišti od centrálneho riadiacého systému prístavišta preberie údaje a ovládanie dronov ktorý potom na základe predprogramovaných tras a vlastnosti budú zabezpečovať ochranu plavidla.
Podobne to pravdepodobne je plánované i s konceptom dátových sieti ako to popisuješ Mepu v Armate/Kurgaňci kedy budu slúžiť ako malé dátové centrum v bojišti pre ovládanie,dátový zber skupiny lacných alebo postrádatelných dronov rôznych kategórii. pričom by bolo možno zaujímavé sledovať T15 okolo ktorej sa hemži niekoľko menších drónov ktoré rozširujú jeho senzorický systém pre vlastnú ochranu, hlavne v zastavaných mestských oblastiach by ďalší člen operujúci s dátami z týchto drónov poskytoval značnú výhodu
Určite sa budeme čím ďalej viac stretávať z nasadením pozemných robotov na bojišti, len škoda že na videu s tým MARS A-800 nieje originálna zvuková stopa vcelku by ma zaujímala hlučnosť toho vozidla, i keď určite to nieje prostriedok na plíženie sa za nepriateľa. Ale ako logistická podpora oddielov to môže byť veľký prínos. Ohľadom UI ktorá bude rozoznávať nepriateľov od civilistov, to si teda ešte počkáme ale som zvedavý na riešenia, pretože častokrát sa stalo že operátor UAV zaútočil na civilistov lenže tie operujú na vzdialenosť niekoľkých stoviek metrov zatiaľ čo UGV ma výhodu že boj prebieha na podstatne menšiu vzdialenosť.
Ohľadom vlastného zdroja: pohonná jednotka a alternátor je asi na výbave robota ta najlacnejšia časť, jednotlivé senzory ako lidar stoja až 100násobne viac, s káblom sú komplikácie nie pri jeho ukladaní to sa rieši bubnom ako to má slovenský EOD robot Retriever ( iba dátový optický kábel do zarušeného prostredia, Roboty napájané káblom sa používajú pri dekontaminácii priestorov bývalej A1 kvôli dlhým pracovným časom v priestore ) ale práve pri jeho následnom zbere, kedy robot musí pri návrate doslova zopakovať svoju dráhu. Bojište je drsné miesto a rôzne črepiny by ho mohli veľmi rýchlo odstaviť. Takže pre väčšieho robota je vhodné mať vlastný agregát, a pre menších postačujú batérie ktoré sú v dnešnej dobe veľmi lacné a na objem majú veľké kapacity.
Snork_svk - tie vaš roboty mi dosť pripomínajú koncept robotov/manipulátorov NASA ATHLETE, aj keď váš robot je na hydrauliku a ATHLETE má elektromotory.
Zdroj energie bojového robota (pre armádu) musí byť nevyhnutne autonómny (akumulátor alebo agregát), napájanie cez kábel je použiteľné maximálne tak pre políciu (a samozrejme plne použiteľné pre priemyslové aplikácie). Na druhej strane datové propojenie káblom (alebo optikou) je použiteľné aj pre bojové nasadenie, ale musí byť zálohované rádiovou linkou (robot na káblovom pripojení sa menej prezrádza typickou datovou komunikáciou a nedá sa vopred určiť jeho poloha z odposluchu).
Čo sa týka odolnosti - domnievam sa, že "pancierovanie" typu "nepriestrelná vesta" vyššej triedy odolnosti by mohlo plne postačovať pre "zásobovacie" roboty, pre bojové roboty je samozrejme vhodné "pancierovanie" silnejšie, ale zasa - značná časť pancierovania sa dá integrovať aj priamo do konštrukcie robota a jeho ochranných pokryvov (aj robot potrebuje nejakú tú "uniformu", prinajmenšom na ochranu proti prachu, vode, bahnu a iným vplyvom prostredia - a tiež ako súčasť maskovania). Pokiaľ má typická "ťažká vesta" hmotnosť okolo 20kg, ochranné "pancierovanie" robota typu "robo-mule" (ako modely od Boston Dynamics) by mohlo dosahovať hmotnosť 100-150kg, čo nie je/nemal by byť problém. Navyše by sa dalo vyriešiť aj tak, že "tvrdé pláty" by boli kompatibilné s bežnými pechotnými vestami a teda pancierovanie robota predstavuje aj "zásobu náhradných dielov" pre vojakov, ktorých doprevádza.
Robot Uran-9 na strelnici
Rôzne:
Upravil WuVirr (17.07.2016 09:53:26)
Lobaev Tactical Robot Minirex RS1A3 (prieskumný a bojový minirobot)
Výzbroj - automatická/samonabíjacia zbraň s dĺžkou hlavne 200 alebo 400mm, dostrel 400+ metrov
- kaliber zbrane 7,62x39; voliteľne: 9x39; 338LW; 40LW;
Výstroj:
- zameriavacia kamera, zoom kamera s 24 násobným zväčšením, 4 orientačné kamery
- laserový skaner (lidar?), laserový značkovač/zameriavač/pointer, mikrofóny?
Robot vydrží až 15 hodín, v pohybe 2 - 4 hodiny. Vodotesný je do hĺky 1 meter. Hmotnosť 23kg, nosnosť ramena 3kg.