AK - Aktuální konflikty

Ne každý nosí neustále u pasu "Bowie", nebo rybičku.

Končetiny a hlavně nohy jsou nejpohyblivější části člověka. Pes když běží plnou rychlostí tak vyvine až 50 km/hod. Když mu uhnete tak Vás přeběhne min o 10 m než se zastaví a otočí. Takže musí útočit tam kde i když si nekousne tak Vás vyřadí svoji hybností kterou si zhruba představte jako náraz pytle cementu jež na Vás spadne z 2. patra. Správně vycvičený pes při volném zadržení (hladký útěk od psa) figurantovi zaútočí na střed zad a když mu nenabídne k zakousnutí paži pod ramenem tak si vybere sám (levé resp. pravé rameno nebo krk). Když se mu nepodaří zákus tak figuranta srazí přímo na dr*ku (věřte nic příjemného a to jsme uměli padat). Při protiútoku (figurant na vypuštěného psa čelně zaútočí) pes skáče cca na prsa figuranta. Pes vždy skáče k zákroku cca 2,5-3,5 m od figuranta. Vše jsme běžně cvičili pro to aby nám figuranti na závodech nezkazili psy což byla dost rozšířená praxe a na Slovensku Pražákům až národní povinnost. Tak když nám pejskové umravnili pár figurantů tak jsme získali takovou pověst, že se již k naším vořechům figuranti chovali férově. Hlavně v Bratislavě kde můj briardek Jaroušek naučil vyhlášené místní figurantské prase za obrovského aplauzu místních diváků rejt čumákem zem. Figurant byl +metrák 2 m udělaný chlap (bachař povoláním) a postrach místních pejskařů. Jaroušek s ním na 100 m hladkém zadržení (skok a zákus do ramene) za velkého aplauzu diváků vytřel trávník (5 m držkopád) vzorově pusil a kdyz se chtěl fugurant na zemi hnout tak mu u krku vrčel a cenil zoubky (nějak si nepadli do oka). Ve figurantu bouchlo ego a na následný protiútok si vzal místo klacku palec tlustou lískovku. Jarouškovi před zákusem dal takovou ránu, že jsem myslel, že ho přerazil vejpůl (a hřbetě mu lískovkou vytvořil druhou pěšinku). Pes neuhnul ale spadli přes oči roletky, rval se o život. Figurantovi při střetu vytrčenými předními pacičkami prošlápl vercajk (mužství) a  všemi čtyřmi špičáky prokousl rukáv, chlapa držel za živé (kůži neměl prokouslou ale měl skoro cm hluboké 4 díry od psích špičáků) a strhl ho ústy napřed na zem a vláčel břichem po zemi s rukou za kterou ho vláčel Jaroušek dopředu a sykal bolestí. Za to co provedl psovi tak jsem ho nechal za velkého aplauzu diváctva vláčet po břiše více jak 10 m a až na velkou přímluvu a prosbu rozhodčího jsem přesvědčil psa aby ho pusti. Pes měl jelito pod chlupy včetně monoklu na zádech více jak 14. dní. 
nine_mike
Likvidaci zakročujícího psa se učili profíci z komand MNO (Holešov) i protiteroristé z Dolních Břežan (FMV). Vyřazovala se tak část služebních psů místo utracení (MNO i MV). Proti tomuto se v Dolních Břežanech secvičily smečky o 6-8 zvířatech jež uměli i výsadek z vrtulníku po laně a bez psovodů (nechtěl bych jim dělat figuranta). Když se do Vás vořech zakousne tak vyvine tlak (změřeno) v čelistech od 10 do 25 atm nejdříve špičáky a vytvoří se 4 díry do kožichu. Díky podmíněnému reflexu (cuknutí ruky) si z nich uděláte 4 skoby v kůži (hluboké i >1 cm, dlouhé cca 3-4 cm) které Vám začnou rozšiřovat Premoláry (4 zuby za špičáky) a máte-li smůlu tak nakonec za touto dírou Vám stoličkami (M1 a 2) drtí plošně tkáň. Dobrý zákus do "živého" vždy obnáší >20 stehů od chirurga a zhmoždění jehož otok nesplaskne dříve jak za 10 dní a monokly za 14. Tu bolest z této "operace" nevydrží nikdo netrénovaný (na ni nepřipravený) natož aby použil proti psu zbraň. Připomínám, že pes má na rozdíl od člověka 1/2 reakční dobu takže člověk v boji s ním aby převzal iniciativu tak musí jednat v předstihu na základě odhadu co zvíře provede resp. jak bude reagovat na člověkem vytvářené situace. Reagovat zpětně podle chování psa na to nemá člověk čas. 
Přesto existuje způsob jak vše vydržet a psa zlikvidovat. Musíte si umět udělat správně bandáž pružným obinadlem na ruce (proti proniknutí špičáků a premolárů do kůže, vydržet bolest ze hmoždění končetiny při zákusu a pak psa nejen zbraní ale i holou rukou (karate úderem malíkové hrany na čenich) zvíře zabijete. Že to jde jsme až na zabití psa mockráte vyzkoušeli při natáčení filmů se psy (pod kostým se rukáv ani manžeta nevejde). Jako figurant se zase praxí naučíte když cítíte, že Vám psí zuby pronikají do kůže necuknout sebou ale uvolnit svali pod prokusen a tak si nevyrobit skoby na šití, jenom prokusy, díry. Hojí se 1/3 času a bez doktorů (není třeba lítat se psem 3x na Veterinu a sám 2x na infekční odd.). Postačí Septonex (dezinfekce), antibiotický zásyp a flastr (vše v autolékárničce). Největším problémem při této léčbě je nepočůrat se "slastí" když Vám díry vystříkávají Septonexem (je to nutné aby se nevytvořili záněty a píšťaly hnisu). Takový "rajc" hned tak v životě nezažijete.

Upravil QVAK (17.01.2016 00:40:53)

QVAK: Podla mňa je hlavná nevýhoda psa v boji s človekom to že dokáže útočiť len zubami a aj keď útočí rýchlo, tak po zahryznutí zostane zakusnutý na jedno mieste, kým ho nevydráždiš k útoku na inú časť.
Mňa zahryzol najskôr do členka ale jednou stranou chrupu trafil topánku takže sa nemohol úplne zahryznúť, potom keď som odhodil môjho psa ktorého som mal na rukách a začal som ho odtrhávať od mojej nohy, zakúsol sa mi zdola do lavého predlaktia (cez flísovú bundu). To bolelo oveľa viac, hlavne keď tak striedavo cvakal čelusťami a mykal pritom hlavou, ale ani to nie je zase taká bolesť že by to človeka paralizovalo. Ja som pritom vytiahol druhou rukou nôž z vrecka, s pomocou zubov som ho otvoril a to bol koniec toho neštastníka. Šitie som nepotreboval, stačilo to poriadne vyčistiť, ale bunda a topánky boli na vyhodenie.

Pánové, prý funguje hezky stisknout koule. Dokonce se to - prý - i intezivně u paragánů cvičilo
Druhý způsob - prý používali při akci - pach (tj. krev) hárající feny.
Pes byl out.

Ale jestli si ze mne nedělali jen šoufky.
Ono když se sejde pár kousků pár desítek let po vojně a k tomu (však víte), tak nevím, co je latina a co realita.

Tak, to bych nezkoušel, chytat čokla za kulky.
On totiž pokud je pes "připraven" k boji má vtažený šourek, kulky se blbě chytaj.
a je fakt sakra ohebnej. A především se zorného pole ztrácí jeho tlama.
Není kůň, ten je nebezpečný z obou konců.
Jednou mě takhle "nachytal" můj  hřebec.
Při drobné neshodě jsem si hlídal jeho nohy ( hlavně zadek, jak se dal do tance) tak dlouho, až se mu povedlo se mi zakousnout do klíční kosti a zkusit mi ji vyrvat.
Holt zkušenostma se jeden neustále učí.