No teda,
a to jsem si plánovala na důchod pořídit pejskaAle vážnější dotaz - pokud bychom se rozhodli rodinu rozšířit o psa, jaké plemeno je nejvhodnější ? Psa jsem nikdy neměla, takže zkušenost s výcvikem nulová - ovšem nechci gaučového rozjívence (stačí mi poslouchat řvaní sousedovo neurotických čivav), spíš hlídače k RD, co by ale nesežral vlastní rodinu ani případné dítě ze sousedství, co by si k nám zaběhlo pro zapadlý míč... Jde to vůbec skloubit ? zatím jsem jen tak okukovala středního knírače a českého fouska...
Teď máme na zahradě pár kocourů, kvůli myším, tak aby je taky neodlovil (ty kocoury), kočky chci mít i nadále.A další dotaz - není tedy lepší si místo zbraně pořídit dobře vycvičeného psa ?
Cvičil jsem psy i špičkově v 80. létech (generace B. Ťujíka, I. Šefrny a i předchozí G. Pokrovského, H. Hudce) i jsem pomáhal staršímu kamarádu (jež mě učil pořádně držet vodítko) a věčnému průseráři (2x degradován z ppr. na nprap. a 3x povýšen zpět na ppr. SNB) V. Suchomelem (přezdívka Hubomel) s výcvikem na Zámečku v Dolních Břežanech (u Protiteroristů). Většinou jen konzultací (v objektu jsem byl jen 2x, přísně tajný) a co mu nešlo s kluky to jsem zkusil přecvičit v civilu a najít chybu. Dotáhl mě i na Kopeček (Filmstudio Barrandov) kde jsme dělali externisty ze psy ve filmech. Do filmů jsem fušoval hodně dlouho. Prvý byla trilogie z doby kamenné pracovně Havranpírko a poslední TV seriál o koních Dobrá Voda. Mezi tím asi 15 celovečerních filmů a na konci jeden seriál o 10ti dílech (cca 10 celovečerních filmů) jako psovod (své i cizí psy), kaskadér i poradce. Se psy jsem skončil okolo 95. roku. Budoval jsem vlastní Fy. a na pejsky nezbyl čas. Dodnes mi schází ale již mi je pár let (60+) a na to co bych chtěl mít doma (Kavkazáka nebo Bríďu) bych již za jeho života neměl fyzičku. Takže k výběru plemene můžu říci svoje doporučení. Fousek je pracovní lovecké plemeno velmi samostatné. Nutně potřebuje lidsky vyzrálého a dominantního psovoda. Žena je + protože smečky vodí čuby kterým kryje záda nejsilnější pes. Měl jsem s plemenem výborné zkušenosti z Dobré Vody (3 psy hráli). Knírač má dnes kdy se nekupíruje problémy s ušima (pravidelné čištění) a dost pracné je trimování srsti. Jinak temperamentní a samostatný pes. Vám bych podle vkusu doporučil plemeno temperamentní (ale ne bláznivé) a dost samostatné (hledáte parťáka, ne submisivu) proto nedoporučuji NO ani Boxera nebo Dobrmana (blázen). Další typy, Novofundlanďák, Boptail, Čau Čau, Střední a Královský pudl, Vlčí špic možná i Irský resp. Anglický setr. Z malých jen Jozefčíka a Pekinéze. Doporučuji se i vyhnout celé skupině teriérů a plemenům mouchy vemte si mě.
Zkuste v antikvariátu sehnat knížku Výcvik služebního psa, stačí Vám našprtat základní poslušnost a knihu uložit. Zapamatujte si metodu kontrastní. Dnes se cvičí jen potají ale je nejspolehlivější a nejrychlejší (povel, pochvala ev. trest jako u dětí) Nesmíte zapomenout, že vořech reaguje na postoj a intonaci hlasu. Povel vždy jen velím (důrazný hlas) a když "kecáme" nebo blbnem tak normálním. Nejdůležitější ze všeho je dát psovi od štěněte sebedůvěru. Když si věří nenapadá , neřeší své "ohrožení" agresí ani útěkem (aktivně, pasivně) ale vyhrožení postojem. Když je sebevědomý tak to ohrožení hned tak v něčem nevidí. Takže se štěnětem promést co se dá (nával v autobusu, na chodníku, stanici a pod. za světla i tmy) Hlavně když je ustájený na zahradě tak aby nenapadal musí z ní chodit na procházky aby si nezafixoval, že za plotem jsou jen drbani které musím preventivně sežrat. Takový pes se náhodou dostane před plot a napadne i děti i kočárek. Pak je s toho půšvih na kriminál.
Zbraň nebo pes.
Dnes vždy pes. Zbraní se lidé již nebojí, vidí v nich jen hračky ze stříleček ve filmech a hrách a nikoli stroj na zabíjení (jako my co jsme prošli armádou) tak čeho by se báli ale psy znají podstatně méně jsou pro ně velcí neznámí (nebo vlkodlaci z filmů) a tudíž nevypočitatelní. Ze všeho neznámého mám obavu a pokud možno se tomu vyhnu. Pes ale musí být min. střeďák a nesmí být z loveckého plemene (neumí se prát s lidmi).
Nějak jsem se rozkecal končím.
Upravil QVAK (19.01.2016 23:19:33)
Já si dovolím ještě dodat k předchozímu.
Pozor na jednu záludnost u plemen přírodních " izvornyje" / šarplaninec, kavkazák, středoasiat, estrel/
Jsou to miláčkové, klidní, pro dobře zavedenou "smečku" rodinu nezáludní, dokonalí cestovatelé autem a v případě potřeby za ni položí život, včetně jejich teritoria.
Jediný háček zde ale je právě v jejich sebevědomí.
Na procházkách se nesmí pravidelně opakovat trasa špacíru, aby se jim nevytvořila fixace na známé prostředí.
Oni tito "miláčkové" začnou totiž považovat známou trasu za jejich vlastní revír a začnou jej velice tvrdě a účinně bránit, zrovna tak jako jejich zahradu.
Kdysi jsem jezdil sadařit asi 25 km daleko a v areálu sadů ti moji truhlíci vždy vystopovali pracovní skupiny souseda a hnali je ke mě v houfu, abych rozhodl o jejich osudu.
Tím jsem byl u kolegů "velice populární". Anžto brigádníci strávili půl dne v houfu obléhaným hafíky.
Vím, že nic nevím.
To jsou plemena pro zkušeného pejskaře.
I když má někdo štěstí a ani o něm neví když takovýto pes přijme páníčkovu čubinku a štěňátko za své a stará se o ně (hlídá je a vodí). Tak můj Efík kdysi přijal manželku, dceru a jejich pejska (doplnil si smečku) tak dnes sleduji z okna jak jiný briard vodí s "čubinkou" "štěňátko" do školky a čubinku potom dovede domů. Dokonce ho při cestě domů může podrbat. Jak ji venčí (i když si panička myslí pravý opak) a jak je hrdý na svého páníčka kterému udělá co na očích uvidí.
QVAKu a Mirku,
díky moc, koukám, že se mám hodně co učit. Irský setr je nádherný, ale není to spíš lovecký pes ? Jezevčíky nemusím, vlastně spíš kvůli vzhledu, plemena s neúměrně krátkými nožkami mi prostě "nesedí" (i když vím, že toho bylo docíleno záměrně).
Knihu o výcviku si seženu, a ano, chtěla bych mít "parťáka". A nebude mi vadit, když případná štěnátka a čubinky vezme do své smečky (asi to bude dost zvláštní, ale manžel by psa bral leda jako toho mončičáka, takže chtě nechtě budu muset výcvik provést já a být tak i šéfem smečky...
)
K té otázce "zbraň vs. pes" mne vedla podobná úvaha - pokud člověk nemá patřičný výcvik se zbraní, snadno se z něho stane terč. Naopak vrčícího psa se bojí kdejaký drban, takže jako odstrašovací prostředek mi v mých laických představách přijde účinnější...
Jezevčíky nemusím, vlastně spíš kvůli vzhledu, plemena s neúměrně krátkými nožkami mi prostě "nesedí" (i když vím, že toho bylo docíleno záměrně).
Náhodou, jezevčík je nejlepší
____________________________________________________________
Kdo měl někdy v rodině či známého myslivce, tak si fakt musí dávat bacha.
Mladí kluci (myslivci) nás pozvali na večerní oheň.
Sešla se nás tam dobrá dvacítka. Kytary, písničky, však to znáte.
Pípabyla v pernamentním provozu, pod oheň se příkládalo, první várka byly špekáčky, vedle na menším ohni se točil dnešní úlovek zabalený v alobalu
Voněl, až se všem sliny sbíhaly. No nutrie, to je prý dobrá pochoutka (vážně - http://www.menudomu.cz/pecena-nutrie-po … ice-koko/).Poté, když už většina z nás jen olizovala kostičky, se ozvalo:
"Haf".
Odpovědí bylo: "Haf, Haf Haf!!!"
Kamarádka zařvala: "Vy svině!". A rozběhla se ke křoví, kde se snažila zápolit se svým žaludkem. Bohužel, chutný obsah se špatně dáví...Ale nebojte se, vrátily jsme jim to i s úroky. Ale to už je jiný příběh.
Kdy budete zase opékat?
Pozn.: Dopadly jste ještě dobře. Když je chlastačka, tak borečci někdy přimíchají holkám do pití něco krásnýho a pak se na nich vystřídají
Upravil Trabant (20.01.2016 11:41:01)
Když zvířata získají svobodu, k moci se dostanou svině. - George Orwell
Češi jsou šmejdi, rozeserou všechno. - František Ringo Čech
Ano, znal jsem jednoho třetinového otce, byl jeden ze tří potenciálních otců z takové chlastačky. Otcovství lze pouze vyvrátit, ale nelze 100% pot vvrdit (nevím jak teď, platilo za mejch mladejch let).
Herci jsou lidé, kteří nebyli schopni se realizovat v nějaké profesi, tak, aby přinášeli užitek celé společnosti. (V. Pjakin 7.8.2014)
K té otázce "zbraň vs. pes"...
Je treba mat na pamati, ze so zbranou musi byt clovek velmi rozvazny. Dobre ( a neraz aj rychlo ) si rozmysliet, ci ju vytiahne a ked ju vytiahne, musi byt pripraveny ju pouzit. A to moze so sebou niest vazne nasledky, v podobe trestno-pravneho postihu. Zatialco "pouzitie" psa ako zbrane je stale posudzovane miernejsie: PES vyhodnotil, ze dotycny sa chysta napadnut ma alebo mi ublizit a rozhodol sa chranit. Kdezto pri strelnej zbrani zodpovednost za vyhodnotenie situacie lezi na CLOVEKU. Zda sa to pritiahnute za usi, ale je to tak.
Ak Vas pes roztrha utocnikovi slachy na ruke a zapasti, ziaden sudca Vam nenapari tolko, kolko by ste dostali v pripade ze mu vypalite dve gulky do brucha alebo prestrelite arteriu femoralis na stehne ( co moze byt za istych okolnosti rozsudok smrti - s roztrhanou rukou utocnik moze kracat pred Vami 8 metrov a Vy za nim so psom aj 5 km pre pomoc, s deravou tepnou to je uz horsie. Su situacie, ze clovek ma vybity/poskodeny mobilny telefon, nema signal, teren je nedostupny, etc. )
Ako idealnu moznost by som videl kombinaciu pes "pri nohe" a zbran pod bundou. Mat "iba" psa moze byt niekedy malo, utocnikov moze byt viac, moze sa im podarit psa zabit, atd...
A to s tou zbranou ozaj nie je v dnesnej dobe ziadna zabava, bohuzial. Ak by som mal zvolit moznost prist o penazenku so 400 Eurami alebo utocnika postrelit a narobit si tym patalie ( vypovede, vysetrovanie, dokazovanie, posudky, sudy, straveny cas a nervy ) tak tu penazenku mu hodim k noham, volam Policiu a nasledne do banky zablokovat kreditnu kartu.
Ono to ale bohuzial vyzera tak, ze v Europe dochadza k situacii, ked kazdy rozumny clovek psa alebo zbran ( pripadne oboje) bude potrebovat.
Ano, znal jsem jednoho třetinového otce, byl jeden ze tří potenciálních otců z takové chlastačky. Otcovství lze pouze vyvrátit, ale nelze 100% pot vvrdit (nevím jak teď, platilo za mejch mladejch let).
Nevím, kolik Vám je let, a nedělám paternitní spory, ale genetik jsem.
Otcovství by už IMHO mělo jít potvrdit na 99,9%... pokud těmi podezřelými otci nejsou dvojčata