AK - Aktuální konflikty

Pánové,

ještě bych se chtěla zeptat, na efektivní kárání/trestání psa.
A co dělat, když pes např. neposlechne (typicky sám udělá něco - musí zvládnout být i někdy chvíli sám), i když ví, že za to bude potrestán.

A jak efektivně vytvářet vazbu poslušnosti.

Ve smečce tresty existují a až drakonické. Když jakékoli zvíře smečky ublíží štěněti tak ho smečka bez milosti roztrhá. Když řádně nespolupracuje tak ho smečka vyžene. Po vyhnání když zvíře smečka potká tak ho roztrhá. Smečku vodí, řídí vůdčí čubina které kryje záda nejsilnější pes (alfa samec). Trestá buď čuba (a nikdo se ji pod trestem potrhání až zabití jejím druhem neodváží odporovat) nebo většinou alfa samec. Je to jeho hlavní "náplň práce" (kromě nakrytí vůdčí čubiny) ve smečce. Udržovat v ní pořádek a kolektivní funkčnost pomocí vynucování si podřízenosti sobě a vůdčí čubině členy smečky kteří si obdobně určují své pořadí, hierarchii ve smečce. Znakem podřízenosti je odkrývání slabin na svém těle jako znak podřízení (krku, břicha). Štěňata chrání a vychovává celá smečka.

Vycházejte z toho, že pes je schopen si zapamatovat pouze cca 50 ústních povelů (signálů) takže s nimi musíte šetřit resp. hospodařit. Příklad: psům z Německa se povely nepřecvičovali na české ale velelo se jim vždy Německy. Neplatí to na chvíle kdy se psem "kecáme". Tehdy pes vnímá jen intonaci a zabarvení hlasu, gesta a mimiku.

Jinak kdo umí nádherně trucovat jsou jezevčíci. Ale nevydrží dlouho. Max. cca 1/2 hod. Teriéři zase umí nádherně páníčka (paničku) přehlížet jak Václavák. A trucovat umí snad nejlépe Briardi. Jaroušek se na mne naštval takovým způsobem, že při práci (průzkum terénu v zarostlém sadu) ode mne utekl až na cvičák po vlakových kolejích a byl tak nas*án, že ani nereagoval na houkání motoráčku kterého donutil za obrovského aplauzu jeho cestujících vyložených z oken, jet klusem za nim až ke cvičáku. Tam zalehl na místo kde jsem ho přivazoval na úvaz a když jsem přicházel tak otočil hlavu a díval se jinam. Nekomunikoval se mnou několik dní než se "odrazil". Vše se stalo na a u Jinonického cvičáku cca 300 m od nádraží Praha Jinonice. Dokonce o incidentu asi za týden psala Večerní Praha. Po delším (několikadenním) pátrání jsem zjistil důvod pejskova jednání. Nepřenesl před srdce moji zradu (jeho ponížení). Trval jsem na tom aby se přesně podle povelů pohyboval po sadu ve středně vysoké trávě která byla ale prorostlá šlahouny ostružin s trny které nebyly v trávě vidět ani přes obuv cítit. Psa musel pohyb po trnech velmi bolet a páníček mu nedovolil se pohybovat tam kde šlahouny nebyli.

Upravil QVAK (08.02.2016 21:59:17)

To byl a naučil mě cvičit psy i se na ně absolutně spolehnout. Předtím jsem dělal hlavně Německé ovčáky (>15. let) a ti se psovodovu rukopisu rychle přizpůsobí a lehce rezignují na spolupráci. Nechají se vést a spoléhají se na psovoda. Briardi (i ostatní syrová plemena) nikoli. S těmi musíte najít společného jmenovatele soužití, získat nadřazené místo "ve smečce" a až pak cvičit. Za to však získáte parťáka jež za Vás klidně dá i život a je schopen zabít drbana.
Jinak před kamerou byl Jaroušek již v 8,5 měsících a měl svoji epizodu (film ze starého Žižkova s p. Menšíkem). Pak hrál i ve Filmu V zámku a podzámčí zlého černého psa který chce "sežrat" miláčka (maltézáka) zámecké paní.  To mu bylo okolo 2. let. Naučil jsem ho kousat tak, že byl postrachem figurantů a jen páni figuranti kteří něco (hodně) uměli ho ustáli (s ostatními vytíral zem po několika metrovém většinou hrůzně vypadajícím džkopádu). Navíc proti zkušebním řádům uměl vyhledávat mrtvoly a nalézat trhaviny (avšak tašky s nimi odmítal nosit). Když mě v zimě vykradli rekreační chalupu tak po příjezdu vypracoval 12ti hod. praktickou stopu (500 m).