Unikátní objev: dinosauří ocas v jantaru objevili vědci na barmském trhu
Ocas 99 milionů let starého dinosaura má stále kosti, měkkou tkáň a peří. Dinosauří ocas vydržel tak dlouho díky zapečetění v jantaru. Vědci vzácný úkaz našli na trhu v Barmě, kde prodejce neměl ani ponětí o jeho vzácnosti. Objev mimo jiné dokazuje i teorii, že někteří dinosauři byli opeření, píší vědci ve studii publikovaném tento týden v Current Biology.
V Číně objevili petroglyfy arabských plnokrevníků
V autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu ČLR byly objeveny dávné kresby (petroglyfy) staré asi dva tisíce let, které zřejmě zobrazují arabské plnokrevníky, informuje v úterý agentura Xinhua.
Objev učinili čínští a němečtí archeologové v horském pásmu Jin-šan. Kresby zachycují koně čistokrevného arabského plemene ve výstroji, s koženými sedly. Kresby zřejmě vznikly asi tak v roce 210 před naším letopočtem. Kromě toho byly v čínské provincii Šan-si objeveny fresky z doby dynastie Ťin, staré přes 900 let. Dynastie Ťin existovala v období od roku 1134 do roku 1234. N freskách jsou zachyceni lidé, věnující se různé práci a přípravě jídla.
Archeologové našli v Egyptě 12 nových hrobek z doby Hatšepsut a Nefretiti
Egyptští a švédští archeologové našli 12 nových staroegyptských hrobek z doby Nové říše několik kilometrů jižně od slavného Údolí králů, uvádí Egyptské Ministerstvo pro památky.
„Tyto hrobky jsou zajímavé tím, že v nich pohřbívali celé rodiny — muže a ženy různého věku a s největší pravděpodobností jejich děti a dokonce i domácí zvířata. Objevení dětí v těchto hrobech svědčí o tom, že šlechta Gebel el-Silsily, této části Starého Egypta, žila ve velkých rodinách", vypráví Nasr Salama, jeden z účastníků provádění archeologických vykopávek a generální ředitel muzea Asuana (Egypt).
Kromě hrobek objevili vědci tři chrámy nebo oltáře, vytesané do skály, několik hřbitovů zvířat a tři hřbitovy novorozeňat. Těla dětí a šlechty byla uložena zvláštním zůsobem — jejich tělo bylo nataženo podle osy sever — jih a obličej obrácený k východu.
Jedním z nejzajímavějších objevů, spojených s těmito hrobkami, bylo to, že v jedné z nich archeologové našli mumie nejen lidí a domácích zvířat, ale i kostru krokodýla vedle jednoho ze sarkofágů. S největší pravděpodobností krokodýli a Sobek (muž s krokodýlí hlavou) — bůh vody a Nilu, byli v Gebel el-Silsile obzláště uctíváni.
Jak uvádějí vědci, lidské ostatky, nalezené v tomto pohřebišti, svědčí o tom, že tito lidé patřili k bohatým vrstvám egyptského obyvatelstva — nenašli u nich stopy infekcí nebo podvýživy, které se často objevují u ostatků staroegyptských otroků nebo rolníků. Z druhé strany, zlomeniny a naštípnutí jejich kostí svědčí o tom, že se věnovali těžké a nebezpečné práci.
To vše, a také stopy léčení podobných zlomenin, svědčí o tom, že Gebel el-Silsila nebyla vesnicí, kde žili málo kvalifikovaní stavitelé hrobek, jak se dříve domnívali egyptologové, ale bohatá osada, jejíž role a funkce zatím nejsou jasné.