AK - Aktuální konflikty

Uz som stary otec, a mam vnuka anglicana  nastastie .ma slovanske rysy ..dcera tam pracovala niekolko rokov ako tlmocnik pre imigrantov, pre Anglanov nie su problem imigranti z kolonii, z tretich krajin, ale cernosi, arabi a romovia zo statov EU v ranci volneho pohybu osob...

Upravil lasib (24.06.2016 16:49:59)

Dcera je OK, jej  manzel je velmi OK chlap, maly je super super OK, maly je dietatom pracujucich rodicov
...  a ze Briti sa vzpriecili voci uradu EU je zase pre mojho vnuka tiez OK   ,

Moc bych na ten "Brixit" nesázel.
Co se vlastně stalo?
Proběhlo referendum ... No a?
O vystoupení musí požádat Vláda ... a ta teď není, premiér rezignoval.
Tak se začne jednat o nové. Ale že špiček co jsou u moci nemá nikdo moc chuť EU opustit. Jsou to tajtrlíci ne Státníci. Churchilla, de Gaulla ani nikoho podobného tam nevidím.
A pokud i nakrásně požádají o vystoupení dle článku 50 ... tak je to nejméně 2 roky. Za tu dobu se stane věcí .....
A pokud nestane, což takhle nějaká ta "barevná revoluce"? Nebo třeba Majdan ... Trafalgar square je třeba příhodné místo ... a pak hezky nepokoje a zásah vojsk NATO ... destabilizace UK přeci ohrožuje vnitřní stabilitu tohoto paktu jehož členem UK stále je, ne?
Vhodný "zvací dopis" už se najde

Pokud EU uzna referendum o samostatnosti Severniho Irska a Skotska, tak by mela uznat i referenda na Krymu,  v Lugansku a Donetsku.
Putin musi mit skodolibou radost :-D

V britském politickém systému je mnoho věcí, které se dělají protože se to tak dělá a vlastně to není nikde nařízené.
Prostě některé věci se dějí, protože to tak je správně a nemusí to být někde psané.
Jiné věci jsou naopak přijmány parlamentem jako zákony. Třeba smlouvy, ty které mají platit na britské občany a obchodní společnosti musí schválit parlament jako zákon, protože jsou přijmány jménem královny a vztahují se na jí podřízené složky, třeba letectvo, námořnictvo, úřady, ale ne na občana, jemuž lze něco nařídit jen zákonem. Tedy rozhodnutím parlamentu, který si sám zvolil.
Vláda je věcí parlamentu, předseda vlády a člen kabinetu musí být členem dolní sněmovny, tedy zvolen lidem s výjimkou prvního lorda Admirality, který je členem horní sněmovny. Námořnictvo totiž je královny a ta, protože se do výkonné moci neplete, je nechává řídit vládou. Ale patří jí.
Je toho hodně jinak než u nás.
Například na ministerstvu obrany mají lidi rozdělené do tří barev. Červená, to je ministr obrany (státní tajemník, člen kabinetu), jeho ministři (formálně také členové vlády, ale ne členové kabinetu, tedy vlády v našem pojetí), první lord admirality a jejich osobní kanceláře, což je asi tak do dvou set lidí. Pak tam jsou modří, to jsou státní úředníci, kteří pracují pro ministerstvo (a pro parlament) no a pak jsou zelení, to jsou vojáci. Červení se mění komplet se změnou vlády, modří mají definitivu, zelení mají vojenský karierní řád.
A třeba ministr je odpovědný jen politicky. A rozhoduje. Když je jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem, smlouvou atd, tak ho jeho tajemník na to upozorní. Když ministr na svém trvá, sepíše své námitky a jejich zákonné odůvodnění, tuto listinu předloží ministrovi. Když ten i nadále na svém trvá, tak podepíše, že byl seznámen s námitkou a tajemník jednu kopii založí do spisu, jednu pošle paralamentu a třetí si nechá. A jde a rozhodnutí ministra zabezpečí a provede.
Tito tajemníci jsou špičkoví úředníci a jsou vlastně neodvolatelní, to už by muselo být.
Když se něco nepovede a přijde se na to, že to bylo protizákonné, tak úředník předloží svůj papír a tím to pro něj končí. Když ten papír není, tak soudy, tresty a tak. Ale to se stává jednou za uherský rok, protože ti úředníci jsou fakt špičkoví.
No a pak se mění ministr, náměstek, ti se dostávají před soud velmi zřídka, většinou Angláni berou, že odstoupením to končí.
Ono totiž není nic jednoduchého pro politika říci, ano, ať si kolegové z výboru pro obranu přečtou, že porušuji zákon, já na svém trvám. A v tom výboru nejsou jen kolegové straničtí, ale i z opozice.
Takže docela fest kontrola parlamentem.
Na druhé straně daleko větší subordonance, kapitáni nemůžou na pivo s plukovníkama, ledaže to organizuje velitel základny. A stejně tak je nemyslitelné, aby si plukovník vyskakoval na dva generály, dokonce v přímé nadřízenosti. V Anglii nemožné a skončilo by to pro něj katastrofou dřív, než by to stačili novináři zaznamenat.

Upravil jura-p (25.06.2016 00:00:24)