AK - Aktuální konflikty

Trabante, argumentovat uřezanými nosníky je dost trapné, nechceš si raději najít plány a fotky ze stavby WTC?

Další věc - i kdyby nosníky byly v celém průběhu duté - jako že nejsou - možná by nezaškodilo si zopakovat školní fyzikální pokusy - k hoření potřebuješ kyslík a jak ho dolů do nosníku dostaneš tak, aby oheň nebyl okamžitě uhašen CO2, který je těžší než vzduch?
Vyřezeš do těch nosníků dole díry?
Dáš tam mřížku, aby ten bordel nevypadal?
Dokážeš spočítat, kolik "zápalného bordelu" museli stavební dělníci vytahat na stavbu aby jejich výše dosáhla třeba 40 m (10% výšky budov)?

Kromě toho, můžeš vysvětlit, proč se mi doma samonosný ocelový komín po těch letech nezbortil, když je přímo napojený na krb a já ráda naložím pořádná polena? A to má sílu stěny jen 0,5 mm.

A pro ostatní, ať nemusí hledat, co mají v muzeu:

Upravil woxia (13.09.2016 20:02:37)

Nosníky na fotkách jsou utržené ve svárech, jak byly napojené na spodní nosník. Nosník uříznutý autogenem vypadá takhle (ten vpravo):

Vzduch se tam dostal, protože spoje nebyly svařené po celém obvodu a bylo jich tam hodně.

Když stavěli jádro, tak měli nahoře položených několik provizorních podlah z prken. Mohlo to být cca. 50 tun dřeva. Když bylo jádro hotové, tak si dovedu představit, že prkna letěly do nejbližší díry. Tahat to 400 metrů dolu se nikomu moc nechtělo.

Komín u krbu se nezbortí, protože není obložený izolací a teplo rychle vyzáří. Velké poleno hoří pomalu, větší oheň je z hromady třísek.

myslis klasicky dvojplastovy nerezovy komin (vnutorny nerez plech + min. vata + vonkajsi nerez. plech) ako mam doma (witzenmann) alebo system schiedel so samotovou vlozkou oblozenou min. vatou v betonovych tvarniciach? 

Verim tomu ze vary boli takmer vzduchotesne a nahdzaneho bordelu minimalne. Aj ked to stavali amici a indiani.

Mimochodom, odkedy sa odpadove rezivo hadze do dutych nosnikov a nie na tatravku k tebe domov? Dokonca aj v amerike...

Si z nas robil srandu, ze?

PS: nejaky ten poziar po zvarani som uz zazil. Bud islo o roztaveny kov a rychly poziar alebo sa konstrukcia nedochladilo, chvilu to dutnalo a zrovna ked boli chlapi na obede tak sa chytilo...

Upravil Tomas BB SK (13.09.2016 22:25:58)

Nerezová nízkouhlíkatá ocel vydrží dlouhodobě 600 °C - pracovní zkušenost. Ale je dražší, baráky se z toho nestaví.

Amíci a Indiáni stavěli ve 30. letech. V 70. letech už stavěli Mexikáni.

Je rozdíl dostat prkna z rodinného domku a 400 metrů vysokého mrakodrapu, který ještě nemá hotové výtahy. A dřevo ze stavby je na nic - je zabordelované, takže pila je při řezání hned tupá.

Jeřáby tam byly čtyři (každý v jednom rohu jádra), ale měly krátké rameno - dosah jen asi 10 metrů mimo budovu. Tahat materiál mohli jen za bezvětří, jinak by si dole rozmlátili okna. Jestli zrovna foukal vítr a šéf spěchal, tak to mohli vyřešit tak, že prkna hodili do nosníků.