AK - Aktuální konflikty

Pozor,jedni tu hovoria o kamikadze drone na likvidáciu veľkého lietadla v 10km výške a druhí o bojovom drone s protizemnou útočnou schopnosťou.
K tej druhej variante aby bola užitočná a rýchlo nasadiťeľná vojakmi na fronte,tak musí štartovať "z ruky" alebo "z katapultu".Nemôžete počítať s tým že sa tam uršite najde nejaká rovná plocha na klasický štart s podvozkom.
A samozrejme schopnosť pristáť na neupravenom povrchu.
Z toho by mohli vzniknúť významné obmedzenia pre max. štartovaciu hmotnosť.
Elektronike by to nemalo robiť problém ale zbraňovému systému už asi ano.Tam by boli obmedzenia v nosnosti.
Motor by asi musel byť na klasický benzin(ešte lepšie na naftu kvôli logistike).Lenže modelárske motory majú hroznú spotrebu paliva,takže aj nádrže dronu by museli byť dosť veľké(na úkor výzbroje).
No a k tej elektonike,napríklad to samostatné vyhľadanie miesta na pristátie=už sme zase u umelej inteligencie.
A už nám tá cena zase rastie do závratných výšok.

Ano,ako modelár dokážem s dnešnou súčiastkovou základňou poskladať dron,ktorý odštartujem on mi preletí po vytíčenej trase,v určenej pozícii môže vypustiť z bombovnice granát F-1,a vráti sa naspäť,kde ja s ním pristanem,môže mať dokonca aj TV kanál na vizuálnu kontrolu pozície.Stál by možno do 50000Kč.Ale do armády by som zariadenie poskladané z Hobbyking.com asi nezaradil.Pretože by som pochyboval o jeho skutočnej bojovej hodnote v skutočnom boji.

grovik: šifrování není problém. Přes startem lze vygenerovat náhodný klíč o velikosti několika megabajtů a nahrát jej do drona - stejný bude mít i ovládací panel a pomocí tohoto klíče šifrovat (XOR + míchání bitů).

Minidrone na lov vojáků
30 minut - to umožňuje použít elektrický pohon, něco s křídlem bude úspornější než kvadrokoptéra. Obsluha ale nebude dělat nic jiného, než chytat přistávací drony, vyměňovat jim baterky a ty staré strkat do nabíječky.

výškoměr lze použít na "nadmořskou výšku", ale už neřekne nic o výšce nad terénem (pokud tedy mám kvalitní mapu a vím, kde jsem, tak ji dopočítám - ale mohou vyjít úplná hausnumera, pokud se jen trochu mýlím ve své poloze).

ovocné mušce je celkem jedno, kde je - když ji převezeš 100km autem, tak neumře žalem, že není doma
včela už musí být schopna najít cestu do úlu - tj. musí si zapamatovat výrazné orientační body, pravděpodobně podle barev ale i vůně. Může si vybírat cestu, tj. říci si - sem nepoletím, protože se nebudu schopna vrátit.

Už vidím ten drone, jak řeší nad heřmánkem na jih, u vlčího máku na jihovýchod a pod diviznami tam leží zakopaní vojáci :-)

elektronické kompasy typu http://www.dx.com/cs/p/gy-273-hmc5883l- … -5v-214312 mají omezenou přesnost - kolem 1° a taková chyba se bude kumulovat, navíc létající drone musí počítat s větrem, tj. mířím na sever a letím na severovýchod.

Použití kamery k záznamu - to je dnes snadné.
Přenášet online záznam na zem - trochu složitější (cena+hmotnost+nespolehlivost+nižší kvalita), ale běžně amatérsky realizované.
Analýza toho obrazu nahoře, to je problém - bude to chtít hodně výpočetního výkonu a dost elektriky k jeho provozu - 50W mi přijde jako minimum, pokud by se to nepodařilo nějak brutálně optimalizovat - využít hardware v grafické kartě ... Pokud chci zpracovávat 25 snímků za vteřinu v nějakém větším rozlišení HD? a ještě z více kamer - to je prostě dnes problém. Můžu jít na 5 snímků za vteřinu a rozlišení např. 320 x 240, ale potom může klesnout přesnost, takže to skončí na nějakém kompromisu - že pojedu trvale na nízkém rozlišení a občas udělám pořádnou fotku s 15MPixely. Možná by to řešil nějaký vykuchaný notebook (-display,-klávesnice,...) - včetně vlastní baterie - 2kg zátěže a 20000Kč.

plácek na přistání - tady může být trochu problém, protože třeba na UK je spousta ploch zaminovaných. Potom ta vyzvedávající osoba může být ohrožena. Běžně se na přistání křídlatých UAV používá padák případně nějaký vzduchový polštář, aby se nezničily senzory na spodní straně. Lehké křídlaté UAV (2kg) lze přistát dosednutím "na záda" - aby byly senzory nahoře a do trávy - vhodným manévrem lze snížit rychlost až na pádovou - těsně nad zemí. Kvadrokoptéra samozřejmě sedne kam bude chtít, ale ta dnes nezvládne tu analýzu obrazu nahoře.

Nenávrat dronu po útoku - on ale také nemusí nic najít! Tj. vypustím 3 drony, oni budou 30 minut hledat a potom se rozmlátí o zem. Vyhodil jsem 150 000 Kč - měsíční plat pro 3 profesionální vojáky a získal jsem 0 (tedy půlhodinovou kontrolu nad prostorem 1km2). Pokud pálím protitankovou střelu, tak už musím o tom tanku vědět, že tam je a kde je a počítám, že jej na 60% zlikviduji - tj. nepřítel bude muset vyrobit nový a vychovat novou posádku.

Pokud bych chtěl takové "jednorázové vrtulové křídlaté řízené samonaváděcí protipěchotní granáty" (JVKŘSPG) a budu je posílat jen na nepřítele, o kterém vím, že tam je, tak pro něj bude stejně nejjednodušší to sestřelit brokovnicí - prostě klasická střelba na asfaltového holuba (http://cs.wikipedia.org/wiki/Trap_%28st%C5%99elba%29). Bombardování odděleným granátem a návrat na základnu mi přijde trochu ekonomičtější.

Výškový drone - protiletecký
Ty větry tam mohou a nemusí být. Bezvětří tam asi čekat nemohu a 100km/h bude běžný vítr, 200km/h už bude spíše výjimka a tryskové proudění je omezeno v čase i prostoru - tj. nastane jen někdy a v celkem úzkém pásmu.
Vítr navíc může klidně foukat ve směru nebo proti směru letu cíle - a tak mě nebude výrazně zanášet z předpokládaného místa setkání - čas útoku mohu volit s ohledem na aktuální meteorologickou situaci. Útok je veden na letovou dráhu - tj. je jedno, zda zasáhnu o 10km dříve nebo později, stačí napadnout "ty kolejnice" ve správném časovém okně.

Upravil pks (01.04.2015 12:30:44)

nike_mike: výzbroj - shmel nebo RPG-7 ... 11kg
Výzbroj je určitě zajímavá - umožní útočit i na pancéřované cíle shora.
Nesená hmotnost určuje vnější rozměry a toto už bude muset být velké minimálně 6-10m?
Pro takto velký stroj už mi elektrický pohon připadá nevhodný - energie v bateriích je těžší, než energie v benzínu.

Senzory MEMS - pokud jsem to dobře pochopil, tak něco jako http://www.dx.com/cs/p/gy-521-mpu6050-3 … RvbR-HLJvA - je nepřesné a chyby se neustále kumulují a vypočtená poloha tak nakonec vůbec neodpovídá. Možná existují "military" verze, které mají o pár řádů přesnější výsledky - s tím už by se dalo experimentovat. Jako doplňkový zdroj informací to může být použitelné.

Konvertoplán - ne že by to tak nešlo, ale připadá mi to složité a obzvláště pro svislé přistání na "zbytek baterií". Dá se startovat i ve visu na vrtuli (bez naklápění motorů) a směr korigovat výškovkou a směrovkou, vyžaduje to ale brutální přemotorování - většina dronů bývá spíše v kategorii motorový větroň (slabší motor, velké rozpětí, velká vytrvalost).

Čím je UAV větší a těžší, tím více směřuje ke klasickému startu na letišti, minimálně s travnatou plochou.

Domnívám se, že by se měla cena masového UAV udržet nižší, než cena MANPADu - aby si obránce jeho sestřelem tímto prostředkem ekonomicky nepomohl (tedy pomůže mu to odvrátit potenciální škody a smrt).

Vymýšlete to moc pěkně. Jenže tímhle už se zabývá docela dost firem a na bojišti to bude za chvilku samý dron. Je hezký vědět od drona kde má nepřítel baterii kanónů, tanků a pod. Má to ale háček. Nepřítel má také drony a ví o vás to samé. Co s tím??? Maskování? Sestřelit nepřátelský dron? Jak?
Jak vlastně vést boj, když vím, že nepřítel ví? Tohle asi dost podstatně změní taktiku na bojišti.
Neutlučte mě, jsem pouhý laik.

Upravil Grif (01.04.2015 14:02:38)

Grif:
Teoreticky máš pravdu, prakticky bohužel funguje to, že každé oficiální velení ozbrojených sil je dokonale přichystané na minulou válku( nebo peníze na ozbrojené síly utrácí za zahradní traktůrky a trencle se zlatými lampasy).
Tedy kdo první zareaguje na možnosti techniky, vyhrává v prvním kole- první ránu má zadarmo..