„Verze s Bukem je tou hlavní,” prohlásil mluvčí nizozemské prokuratury Wim de Bruin, ale hned dodal: „Stále je více než jeden scénář a kolem toho, který se týká střely z Buku, je mnoho nezodpovězených otázek, proto jsme vznesli žádost (o výpovědi svědků).”
Jinými slovy - na BUK tam dost věcí nesedí, ale nic lepšího je nenapadá.
Napadla mě další teorie - srážka s malým dronem naplněným trhavinou. Velké letadlo, které nemanévruje, se dá sestřelit i prdítkem letícím rychlostí 100 km/h.
Když zvířata získají svobodu, k moci se dostanou svině. - George Orwell
Češi jsou šmejdi, rozeserou všechno. - František Ringo Čech
Drony nelétají tak vysoko, a ty které by se tak vysoko dostaly jsou amíků a ti by to neudělali.
Malý dron se tak vysoko dostat může, pokud využije stoupavých proudů. Někteří ptáci takto bez námahy cestují tisíce kilometrů.
Když zvířata získají svobodu, k moci se dostanou svině. - George Orwell
Češi jsou šmejdi, rozeserou všechno. - František Ringo Čech
Pak je tam taky ten menčí problém jak ho dostat do cesty letadla, bez spolupráce s kontrolním centrem. To už je jednodužší do něj naprat dvě radarem řízené rakety a jít na kafe.
(Navíc se 30-100 kg výbušnín?)
Upravil czc32324 (30.03.2015 21:14:58)
Letadla tam lítaly furt, stačilo si počkat. A výbušniny tam nebylo víc než kilo, výbuchem byla poškozená jen malá část kokpitu.
Když zvířata získají svobodu, k moci se dostanou svině. - George Orwell
Češi jsou šmejdi, rozeserou všechno. - František Ringo Čech
Máš vôbec nejakú predstavu, ako by si to naviedol boeingu do cesty?
Navedenie dronu s rýchlosťou ~100m/s do cesty cieľu s rýchlosťou ~300m/s je matematicky a požiadavkami na sledovanie a riadenie úloha plne porovnateľná s paľbou protilietadlovej rakety na hlavicu balistickej rakety.
Navyše - aby si dostal dron s typickým dostupom 4000, možno 6000 metrov do výšky 11000 metrov by si potreboval výstupné prúdy ako v tropickom cyklóne, nehľadiac na brutálny pokles ovládateľnosti dronu. Nehovoriac už o veľkosti dronu s dostatočnou nosnosťou (tie malé majú užitočnú nosnosť tak do 2-3 kilogramov) - podľa toho, ako to vyzeralo (početnosť prierazov od črepín), minimálna hmotnosť nálože bola hodne cez 10 kilogramov.
Proste vymýšľaš nezmysly, bez toho, aby si o problematike niečo čo i len tušil.
Tedy ne, že bych věřil variantě s dronem, ale:
a) navedení do cesty by mělo být snadné - je známa letová hladina, směr i souřadnice letadla z jeho odpovídače
b) není nutné "ulovit" konkrétní první cíl, ale dron může zkoušet každé civilní letadlo a na 10. pokus se strefí - stačí prostě být v tom prostoru, kudy letadlo poletí a to moc nemanévruje
c) dron může být konstruován k výškovému letu - mít větší rozpětí a odpovídající pohon
Proti hovoří to, že by musel být stealth, aby jej Rusové neviděli primárním radarem a musel by spoléhat na to, že se piloti zrovna nedívají okénkem dopředu (bylo by vhodnější "lovit" v noci). Navíc by se mohly najít jeho trosky, což by celou operaci mohlo prozradit.
Dron skonštruovaný byť môže. Stačí maličkosť - asi tak sto milionov až pol miliardy a pár rokov vývoja. Zabudni, že to "nejak zbúchaš" na kolene, to proste nejde. Aby sa dron vyšplhal do 11 kilometrov, musí byť na to stavaný od začiatku...
Dron má pri útoku jedinú možnosť - zblíženie na stretávacom kurze, odpredu - na prenasledovanie dopraváku žiadny súčasný dron nestačí (bavíme sa o dronoch, pripravované bezpilotné bojové lietadlá triedy X-45 sú o niečom inom). Lenže s manévrovacími schopnosťami súčasných dronov je problém sa vôbec dostať na vhodnú počiatočnú pozíciu - dron dokáže manérovať so zrýchleniami tak do 3G, v 11 km to bude sotva polovica alebo ešte menej (i pod 1G).
"Letová hladina" je priestor vysoký cca 300 metrov, výšku dáva systém odpovedača s chybou ~20-30 metrov (ak funguje s GPS), smer a súradnice máš s oneskorením cca dve až tri sekundy v rámci systému riadenia letovej prevádzky, mimo neho dve až tri minúty. Z Flightradaru bežne až 5 minút. Chyba priestorovej polohy v rámci letového koridoru je tiež až pár sto metrov. Proste všetky chyby pozície sa sčítavajú a k tomu pribúda chyba určenia rýchlosti a oneskorenie prenosom informácie. Preto tiež majú protilietadlové systémy vlastné radary a hodne rýchle počítačové systémy... Navyše - musíš s vysokou presnosťou poznať aj polohu a rýchlosť vlastného dronu, aby si bol vôbec schopný vypočítať trajektóriu na zblíženie.
A po druhom - treťom neúspešnom pokuse urobia posádky poplach, pretože "niečo" sa dopustilo nebezpečného zblíženia v letovom koridore.
"Na koleně" - některé dnešní drony jsou jen trochu přerostlé RC modely, elektroniku lze na koleně vyrobit, serva se dají koupit v široké nabídce, GPS přijímač máč na DX.com za 300Kč. Jeden člověk by to za pár let s minimálními náklady zvládnul (pokud ví, co a jak) - je to jen o tom, navrhnout, nakoupit komponenty, sestavit a odladit.
Má představa nespolehlivého útoku byla, že by poletoval ve vypočteném prostoru a manévroval pouze tak, aby se tam udržel. Pravděpodobnost sestřelu by mohla být např. 10% - tj. vhodné jedině pro noční akci.
Pokud letí pomalu - např. 50km/h, tak žádné velké přetížení nepotřebuje.
Data o letu by se čerpala přímo přes SDR přijímač - tj. spoždění by bylo minimální a u cíle letícího rovně nepodstatné. 5 minutové spoždění by už bylo nepoužitelné, ale ta data, která si vyměňují odpovídače, tak musí být použitelná pro vyhnutí se srážce ve vzduchu a jsou tedy použitelná i pro vyvolání nespolehlivé kolize.
V závěrečné fázi střetu by se dalo řídit i podle osvětlení letadla - prostě letět na blikající body v očekávaném směru.
Protiletadlové systémy jsou zaměřeny proti vojenským letadlům a ty "v akci" svou polohu nikomu nevytrubují - radar nebo jiné čidlo je nezbytné.
Zdá se mi to poněkud přitažené za vlasy. Tak nabídnu ještě šílenější teorii. Balón z náloží v 10km a ukrajinští letovodi na něj to letadlo navedli. Samozřejmě neviditelnej balón. Nebylo to vážně míněno.