AK - Aktuální konflikty

Co zavirenie? A co identifikacia poctov, rozmiestnenia jednotiek a moznost ,,odposluchu,,? Proste aka je napadnutelnost systemu?

tak určitě, klíče budou řešeny minimálně dvěma - třemi vrstvami (i když klíče není správné slovo pro hardwarovou vrstvu, ale to je jedno) 1.) softwarová a 2.) hardwarová vrstva, aby to nešlo lehce "nabourat" a podvrhnout nepřítelem, i když by získal přístup k adhoc klíčům. Těžko říct jak přesně to bude zabezpečené, ale s hardwarovou vrstvou v každém Strelci, bude obtížné do toho proniknou. Do systému šifrované komunikace se nepůjde jednoduše ani teoreticky dostat, i kdyby se nepřítel dostal k adhoc klíčům pro šifrovanou komunikaci, ty se v takovém případě prostě změní za jiné. Ještě je dosti pravděpodobné, že toto se bude dít zcela automaticky, aby se právě tato možná kompromitace zařízení XY - vyřazovala ze sítě zcela automaticky (v pasivním režimu), takže proniknout do systému šifrované komunikace bude reálně nemožné (na nějakém super kvantovém počítači možná, ale zde z logiky věci by vznikla velká "doba z prodlení", takže by to bylo stejně k ničemu), pokud nebude mít šifrované zabezpečení nějakou fatální chybu v návrhu, tak je to v podstatě nenabouratelné.

Asi stejně jako z kterého místa vysílá obyčejná vysílačka na bojišti... nebo cokoliv co vyzařuje - pořád to jsou jen elektromagnetické vlny. To se zas musí řešit vhodnou taktikou nasazení. Zde je důležité, samotná podstata onoho "síťového bojiště", je k dispozici násobně více (než je vojáků) tras kudy můžou proudit informace z bodu A do bodu B, že něco vysílá o výkonu XY z bodu XY, ještě nemusí znamenat, že o 500m dále přes to nevysílá skupina vojáků na nízkém výkonu, který nezachytíš. Popřípadě, že je to "návnada" a maskirovka.

Pánové vy tu pořád operujete, s představou mobilních stanic.
Snažím se Vám vysvětlit, že celé to bude v rámci bezpečnosti fungovat jako větší skupina WiFi v promeskuitním režimu (tedy poslouchají a vysílají. Slyší vše a posílají to všem.

Tím lze zabezpečit minimální šanci na zarušení, nebo detekci jednotlivých stanic. Z venčí se to může tvářit jako, určitý mrak záření, kde není jasné kdo je kdo.

Identifikace jednotlivce může probíhat podobně jako v síti TOR. S tím je spojeno i šifrování.
Data sítí protékají a jen cílová a odesílací stanice znají obsah informace. Mezi tím jí všechny ostatní stanice můžou přehodit dál. Takže pokud by fronta byla zaplněný Ratniky a ten úplně na kraji pošle vzkaz tomu na druhém konci, prostě se to prohne sítí a cestu si to najde.
S tím je spojen i fakt že vyzářený výkon nemusí být zrovna silný. To opět podsouvá myšlenku využití běžně dostupného HW. Což by bylo HW někde na úrovni průměrného smartphonu.

Šifrování na HW je dneska už dávno pase. Nemá to smysl. Je to neefektivní při získání kódu protistranou (HW prostě je zadrátovaný) a neumožňuje to zlepšit šifru, spolu s výkonnějším HW).

Šifrování ani nemusí být moc silné. Stačí něco co trvá rozšifrovat třeba rok až dva. Konkrétní klíč lze snadno měnit.

Proč si myslím, že používají nějaké WiFI nebo podobné spojení.
1. Je to levně dostupné
2. Dnes už je to zmáknuté a skoro nic to nežere
3. Max dosah 5km docela dobře odpovídá Pásmu okolo 2 Ghz v dobrých podmínkách.

Jinak pochopitelně lze to celé doplnit i o variaci na jinou frekvenci, ale tam je zase problém, že je potřeba vše dělat od nuly a to se prodražuje.