http://cz.sputniknews.com/svet/20151112 … zbran.html
Tak pisou ze je to vlastne mala ponorka a je to zatim jen idea. Neverohodne je ze by na neco tajneho vzali TV. Hrajou divadlo.
Hraju divadlo.
Ano - a nie... Pozri si niečo o ponorke s prezývkou "Lošarik" (projekt 10831, AS-12)
Dĺžka ~60 metrov, atomový reaktor, posádka 25 dôstojníkov, rýchlosť ~30 uzlov, hĺbka ponoru oficiálne 1000m, neoficiálne/špekulácie 6000m, vzhľadom na unikátnu konštrukciu zo šiestich či siedmi tlakových gulí je to ale celkom dobre možné (odtiaľ prezývka Lošarik - koník z guličiek, postavička z ruského kresleného filmu)
Ponorka je "poloautonómna" , na väčšie vzdialenosti je presúvaná "v podvese" pod väčšou atomovou ponorkou (projektu 10852? 09786, 09787 - varianty odvodené projektu 667). Má byť vybavená "manévrovacími motormi", "pristávacími nohami", a niekoľkými manipulátormi.
Ak na "Lošariku" vypracovali a overili potrebné technológie, v podstate nič nebráni projekt menšej automatickej ponorky realizovať... "To" je možné.
Podľa mňa tá fotka z videa zachycuje práve Lošarik "pricicnutý" pod nosič. Nosič má dĺžku ~162 metrov (+/-2 metre), Lošarik ~60m (+/-10 metrov - oficiálny údaj neexistuje) - pomer by zhruba zodpovedal.
Rusové mají jako jediní zmáknuté malé reaktory, které používají v kosmu, ne?
Za Jelcina dva prodali i do USA (TOPAZ II), ale pokud jsem kdysi dobře četla, tak USA nezvládli výrobu palivových článků do těchto reaktorů...
Pokud by tohle http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_ … r--1391967 použili jako zdroj, tak to může křižovat v mořích spoustu let...
Další důležitý faktor, pokud by používali (nevidím důvod, proč by neměli) stejnou technologii - ve vesmíru je problém s odvodem tepla (vakuum nechladí) takže takový reaktor který dokáže fungovat ve vesmíru má v podstatě velmi malé infračervené vyzařování - což znamená, že ve vodě nebude zanechávat tepelnou stopu - a současný systém infračervené detekce ponorek je nedokáže zachytit, kromě toho z kilometrové hloubky stopa asi rychle nebo vůbec nevyplave.
Ta podoba je také zajímavá:
Podľa mňa tadiaľto cesta nevedie.
Topaz a podobné kozmické reaktory používajú "termoemisný konvertor" ("thermionic converter"), čiže sú podobné skôr plutóniovým zdrojom na amerických diaľkových sondách (Pioneer, Voyager, NewHorizons), než klasickým reaktorom - z toho vyplíva aj ich nízky elektrický výkon a mizerná účinnosť len 3-7% (u Topaz je to cca 150kW tepelný a 5-6,5kW elektický, Topaz II /Jenisej 115—135kW tepelný a 4,5-5,5kW elektrický).
Atomové ponoky majú typicky výkon ~150-200MW tepelný a typicky 20-50MW elektrický/na turbíne napríklad Akula/Typhoon má dva reaktory po 190MW a dve parné turbíny po 37MW, francúzsky Rubis má jeden reaktor 48MW a jeden elektromotor 7MW (ono rozbehnúť ponorku dlhú 150-200 metrov na nejakých 30-40 uzlov si žiada skutočne "značný výkon" ), takže to "torpédo" by potrebovalo stály elektrický príkon aspoň 5MW, skôr 10MW a to znamená reaktor s tepelným výkonom aspoň 20MW, skôr tak ku 50MW.
Na palbe som svojho času o jadrových ponorkách viedol s julesákom, kozluom a ďalšími rozumnými ľuďmi celkom zaujímavú debatu o "podivnom" vybavení ruských "stíhacích ponoriek. Majú totiž na palube veľmi podivné zariadenia a ja sa na základe niektorých rucských článkov domnievam, že sú doslova "čuchače zdochlín" morských organizmov.
Ponorka totiž síce zanecháva tepelnú stopu, ale tá sa celkom rýchlo rozplýva (údajne do hodiny).
Lenže: hlbinné organizmy sú nnavyknuté na veľmi stabilnú teplotu v hlbinách - tam je stabilne okolo 4°C plus minu pár desatín. Takže prechod chladiacim systémom má pre ne bezmála "sterilizačný efekt", tých 30-40°C ich masovo zabíja. Druhá vec - povrch atomovej ponorky je ošetrený špeciálnymi chemikáliami a jedmi, aby sa na ňom nemohli uchytiť morské organizmy - brutálne zvyšujú šumy ponorky. Takže aj tento povrch bude za úponorkou vytvárať stopu mikroskopických zdochliniek. A táto stopa smrti pretrváva oveľa dlhšie (údajne rádovo i viac) ako tepelná stopa...
...vakuum nechladí...
Omyl - chladí. Napokon sa vždy všetko teplo rozplynie vo vesmíre (preto je tam tiež taká kosa, len pár kelvinov nad absolutnou nulou)...
Akurát chladiče pre vakuum musia byť navrhnuté inak. Teplo je totiž z chladiču odvádzané žiarením/sálaním a efektivita tohto procesu sa riadi štvrtou mocninou absolutnej teploty. Takže chladiče pre družice s jadrovým reaktorom sú riadne rozpálené (a preto je tiež reaktor Topaz chladený tekutým kovom)
Woxio,
To mi přijde tak trochu divné.
Jak může pracovat reaktor bez chlazení?
Každý využitelný výkon je možný jen přeměnou v teplo. Nebo to už neplatí?
Ako už nadhodil Alchymista.Teplo sa predáva vedením,prúdením a sálaním.Vo vesmíre to vedením a prúdením nepôjde.Všetko sa musí odviesť(ochladiť) sálaním(vyžiarením) do okolia.
Pokud se už nic zásadního nezmění, pokračujeme tady: www.aktualnikonflikty.cz
Quae volumus, credimus libenter. – „Co si přejeme, tomu ochotně věříme“ (Cicero)
No to je mi jasné. Já diskutoval o tom, že to nebude tak produkovat teplo, jak tvrdila Woxia, když se to přesadí z kosmu do vod, když se to ve vesmíru vlastně nechladí. To jsem netvrdil já, to jsem četl u ní.
Na to, aby se ponorka nebo torpédo pohnulo nebo cokoliv v moři pohnulo, tak to musí vyprodukovat teplo. O nic méně tepla, než jiné druhy pohonu. Dokonce při té účinnosti, co uvádí Alchymista, spíš více tepla.
S tím, co píše Alchymista nemám problém vůbec žádný. Ve vesmíru prostě celý tepelný výkon vyzáří. A funguje to jako spojitá funkce rostoucí s rostoucí teplotou vyzařovací plochy a není žádná teplota, kde by to začlo fungovat. Teplota pozadí, vesmíru, je dostatečně nízká a stálá.
cituji z Woxie: "...takže takový reaktor který dokáže fungovat ve vesmíru má v podstatě velmi malé infračervené vyzařování - což znamená, že ve vodě nebude zanechávat tepelnou stopu".
I ve vodě nechá takovou tepelnou stopu, jakou bude mít tepelný výkon ten zdroj. Ani o ň menší.
Upravil jura-p (12.11.2015 23:25:17)
Jen s tím sáláním ve vakuu - do 600°C to sálání moc nefunguje.
Alchy si asi nepřečetl ten daný odkaz - tepelný výkon cca 4 MW, účinnost přeměny cca 25% na elektřinu.
Pokud by použili dva kousky, tak to máme 2 MW.
Vezmu-li ten Rubis, tak ten má výtlak 2700 tun, tj. 385 tuna/ 1 MW
Hypotetická střela pak má výtlak 770 tun. A pak jsme na těchto velikostech ponorek
64,51 x 5,85 x 9,50 metrů
http://www.uboat.cz/typy/nem/u-vii/vii.htm
A to nepotřebuje prostory a zásoby pro 46 osob, baterie, diesel...
Možná nejsem ve své laické úvaze zase tak vedle:
Nuclear steam supply systems for Russian Navy
NIKIET top-priority activities:
Special naval and space projects
To Jura-p.
Sorry,nebola to reakcia na to že by si napísal niečo zle.Zle som skoncipoval príspevok.Bolo to mierené všeobecne do pléna.
Pokud se už nic zásadního nezmění, pokračujeme tady: www.aktualnikonflikty.cz
Quae volumus, credimus libenter. – „Co si přejeme, tomu ochotně věříme“ (Cicero)
máš pravdu - neprečítal...
A musím povedať, že chladiť reaktor parami sodíku s heliom a xenonom, pri pracovnej teplote reaktoru viac ako 1000°C a teplote chladiva na výstupe z tubíny viac ako 890°C (teplota varu sodíku je okolo 880°C - a v turbíne nesmie kondenzovať) je "dobrá koubojka". Už len zprevádzkovať taký reaktor a turbínu je úloha tak na štvrťstoročie výskumu a vývoja.
Čo by mohlo byť použité? Možno niečo odtiaľto http://www.nikiet.ru/index.php?option=c … &Itemid=39