AK - Aktuální konflikty

O tom som nevedel, ja len že to stále robia 65nm technológiou čo je už dosť stará výroba. Určite 4-jadrá po 800MHz v kancelárii bohate až prebohate stačí, ale zaujímalo by ma koľko takých procesorov beží v jednom radare S-300 ... dávnejšie som čítal že komplet ruské lietadlá a PVO bežia iba na ruských procesoroch Elbrus a firma nestíha vyrábať pre ruskú armádu, nie to ešte pre súkromný trh ...
Viem že armáda mala špecifické podmienky na výdrž a odolnosť, ale to len predražuje výrobu - lacnejšie je kúpiť sériové AMD a Intel ktoré sa vyrábajú vo veľkom objeme, tým ide cena dolu a súkromníci AMD a Intel robia vlastný vývoj na "rýchlosť". Všetko má svoje za a proti.

Čím jemnější struktura polovodičů, tím je náchylnější na zničení. Proto NASA shání integráče ze 70. let po bazarech. Vyrábí se sice rad-hard provedení různých čipů, ale když použili něco modernějšího, tak jim to většinou spadlo. Pamatuji si doby za hlubokého totáče, kdy byly paměti, na které se nesmělo ani křivě podívat, z toho byly obvody, které snesly tolik, až zrak přecházel. Navíc díky hodně odlišným vlastnostem ruských tranzistorů je možné je použít natolik nestandardně, tak že by vás to u "zápaďáckých" ani ve snu nenapadlo, protože to přece nejde. V normálních zapojeních se chovají normálně, ale tam kde je "znásilníte" tak teprve začnou dělat divy. Mě už několikrát takhle vytřeli zrak.

Tak ono je to logické.
1. čím menší integrace tím větší odolnost proti ionizovanému záření
2. Skutečně na to co se děje není potřeba něco extra silného, na řízení bezpilotního éra, vám stačí 16 Mhz 8bit mikrokontroler jako dnes tolik populární Atmel 168. Málo to žere, je to jednoduchá konstrukce dostatek I/O vývodů připojit senzory a další věci je banalita.

Kdo si chce hrát, tak dneska to seženete za pár kaček (Arduino se tomu říká).

Buďme spravedliví, Atmel a Microchip začali vyrábět tyto procesory (RISC) a udělaly malou revoluci v této technice. Arduino je pouze jedna z platforem použití procesorů Atmel (včetně více použitých typů, nejen 168), která byla dostatečně zpopularizovaná. Ale to už jsme mimo téma...

S tou úvahou jsi trochu mimo - protože tyto "zadní vrátka" nejsou v procesorech, ale v SW, který zpracovávají. Je vcelku jedno, jde-li o BIOS základních desek počítačů, nebo kernely jednotlivých systémů (operační systémy včetně Linuxu!). Takže procesory jsou v tom nevinně, problém je jinde...