AK - Aktuální konflikty

Konflikt na UkrajiněSýrieIrákJemenAfghánistán • Aktuální konflikty a války po celém světě.
  • Přihlášen jako bacil
  • Poslední návštěva: Dnes 03:50:38
  • Schránka je zaplněna z 2%

#1 02.03.2016 10:39:29

petrp
Globální moderátor
Místo: Kladno
Registrován: 20.02.2015
Příspěvky: 2.260

1968 - obsazení ČSR armádami VS

Chronologie událostí 20. a 21. srpna 1968 - okupace ČSR armádami Varšavské smlouvy
Zdroj: http://www.ustrcr.cz

V pozdním odpoledni a během večera v úterý 20. srpna 1968 byly do stavu bojové pohotovosti uvedeny statisíce vojáků pěti států Varšavské smlouvy. Podél hranic Československa se shromáždily tisíce vojenských automobilů, obrněných vozidel a tanků. Na letištích těchto států byla připravena letadla ke vzletu směr Praha, Bratislava, Košice, Brno a další města. Zhruba ve 23.00 překročily hraniční čáru úderné a průzkumné skupiny následované masou vojsk a techniky.

Začala operace Dunaj, největší vojenská akce v Evropě od druhé světové války.

Vyvrcholila tak nespokojenost stranických vedení Sovětského svazu a některých jeho východoevropských satelitů s pokusem o reformy v Československu, které vešly do historie jako Pražské jaro. Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) cítil ohrožení svého velmocenského postavení ve střední Evropě, obával se potenciální demontáže komunistického systému sovětského typu v Československu a jeho příklonu k Západu. To nakonec dovedlo politické vedení SSSR k rozhodnutí nahradit dosavadní politiku vměšování a nátlaku přímou vojenskou akcí.

20. srpna 1968
17.00 anonym telefonicky informuje zpravodaje ČTK v Budapešti, že o půlnoci začne vojenské obsazování Československa. Žádá o okamžité předání této informace vojenskému přidělenci zastupitelského úřadu. V 18.10 tuto zprávu předává čs. velvyslanec Púčik do Prahy
20.00 sovětský velvyslanec v USA Anatolij Dobrynin navštěvuje prezidenta Lyndona Bainese Johnsona a informuje jej o nadcházející invazi armád pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa. Johnson krátce po tom svolává mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti
21.05 na vojenském letišti v Brně-Tuřanech přistál sovětský speciál Antonov An-24 s dvacítkou civilistů v uniformách Aeroflotu, ve skutečnosti se jednalo o příslušníky KGB

spoiler

21.52 na Letiště v Ruzyni přiletěl z Moskvy civilní speciál An-12. Letadlo zůstalo stát na stojánce Aeroflotu, nikdo z něj nevystoupil
21.40 čs. hranice překročily v prostoru Vejprt dva sovětské tanky a dva obrněné transportéry. Po chvíli se vrátily zpět na území NDR
22.20 na letiště v Ruzyni přilétá speciál Il-14 ze Lvova. Vystoupilo z něj asi 25 civilistů, kteří po setkání s náčelníkem OPK Ruzyně plk. Stachovským a velitelem letky MV pplk. Eliášem odjeli do města
23.00 osádka letounu An-12 na Ruzyni požádala o povolení ke spuštění motorů letadla, údajně kvůli provedení motorových zkoušek. Ve skutečnosti motory sloužily jako energetický zdroj pro činnost elektronických naváděcích systémů
23.00 začalo ze vzduchu i ze země masivní elektronické rušení signálů čs. radarových stanovišť. Jeho ozvuky se projevily i na obrazovkách radarů západních zpravodajských služeb
23.00 vojska pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR) překročila čs. hranice. Nejsilnější vojenské uskupení složené z divizí Severní skupiny sovětských vojsk v Polsku, 2. polské armády, 38. sovětské armády Příkarpatského vojenského okruhu, 11. gardové tankové armády Pobaltského vojenského okruhu (asi 12 divizí podporovaných jednotkami 4. a 9. letecké armády) postupovalo na Jablonec nad Nisou, Náchod, Hradec Králové, Olomouc, Ostravu a Žilinu. V NDR bylo k invazi připraveno zhruba 9 divizí (sovětská 1. gardová tanková a 20. gardová motostřelecká armáda, východoněmecké 7. tanková a 11. motostřelecká divize a 12. pohraniční brigáda speciálně zřízená pro tuto operaci) podporovaných sovětskou 24. leteckou armádou, které měly postupovat na Prahu, Plzeň a podél jihozápadních hranic ČSSR. Jednotky Jižní skupiny sovětských vojsk posílené o zesílenou 8. maďarskou motostřeleckou divizi (celkem 6-7 divizí) s 36. sovětskou leteckou armádou a maďarskou leteckou jednotkou zahájily postup na Bratislavu a Břeclav. Z prostoru Užhorodu nastupovala část 38. armády doplněná bulharským 12. motostřeleckým plukem ve směru Košice-Banská Bystrica. Počet vojáků prvního sledu, kteří se bezprostředně účastnili invaze, je odhadován na 70 000 mužů a 1800 tanků z Polska, 35 000 vojáků a 1300 tanků z NDR, 40 000 vojáků a 1500 tanků z Maďarska; spolu s nimi přešlo hranice na 20 000 mužů týlních oddílů, speciálních technických útvarů a policie, celkem se jednalo o 160 000 mužů a 4600 tanků
23.00 na Hlavní správu StB došlo z oddělení pohraniční kontroly v Cínovci hlášení o narušení čs. hranice cizími vojsky. Podobné zprávy přicházejí vzápětí z dalších OPK. Krátce na to jsou všechna spojení přerušena. V téže době jsou dány pokyny skupině podporovatelů invaze v StB k zahájení obsazování objektů MV
23.00 ministr národní obrany gen. Martin Dzúr hovoří telefonicky s ministrem obrany SSSR maršálem A. A. Grečkem, který jej varuje před ozbrojeným odporem vůči vojenským jednotkám vstupujícím do ČSSR
23.00 skupina sovětských důstojníků se dostavila do budovy Generálního štábu, kde se snažila zabránit jakémukoli ozbrojenému odporu československé lidové armády (ČSLA)
23.00 vedoucí sekretariátu ministra vnitra J. Pavla telefonicky sděluje předsedovi vlády O. Černíkovi, že vojska překročila státní hranice. Černík nevěří a žádá o prověření zprávy. Politbyro ÚV KSČ (PÚV KSČ) v této době stále ještě jednalo, protáhlo se projednávání materiálů pro XIV. sjezd KSČ. Na pořad jednání se proto teprve dostávala zpráva skupiny Indra – Kolder – Biľak o politické situaci v Československu, která měla podle autorů být ideovým zdůvodněním invaze a měla získat souhlas členů předsednictva ÚV KSČ se vstupem vojsk
23.05 v Českém Těšíně byli sovětskými vojáky zadrženi na strážnici dva příslušníci VB. Byli odzbrojeni a propuštěni až po dvanácti hodinách. V počátečních dnech okupace docházelo z zadržování příslušníků ozbrojených složek okupačními vojáky po celé republice
23.21 letoun Il-14 odlétá z Ruzyně směrem na Lvov
23.30 gen. M. Dzúr se vrací na ministerstvo národní obrany, svolává poradu Vojenské rady a telefonicky oznamuje O. Černíkovi, že vojska Varšavské smlouvy obsazují Československo
23.30 velvyslanec SSSR S. V. Červoněnko přichází k prezidentovi Ludvíku Svobodovi a oznamuje mu, že na žádost stranických a státních představitelů překročila vojska hranice Československa. Vzápětí je prezident telefonicky požádán, aby se dostavil na schůzi PÚV KSČ
23.35 zahájila skupina příslušníků StB akci k zajištění ruzyňského letiště pro přílet sovětských výsadkářů
23.40 O. Černík přerušuje zasedání PÚV KSČ zprávou, že cizí vojska obsazují ČSSR
23.45 náměstek ministra vnitra plk. Šalgovič, který se v čele skupinky pracovníků ministerstva vnitra podílel na přípravě a provedení invaze, nařizuje zesílit ochranu objektu ÚV KSČ a budovy ministerstva vnitra na Letné a posílit ochranu všech členů PÚV KSČ (mimo Koldera, Biľaka a Indry, kterým poskytují ochranu příslušníci II. správy HS-StB). Nařizuje také převzetí vedení I. správy ministerstva vnitra (rozvědky)
Před půlnocí se do budovy Čs. rozhlasu v Praze dostavil bývalý ústřední ředitel M. Marko s tím, že jej posílá Dubček, aby zajistil odvysílání nějaké důležité zprávy
24.00 na hlavní správě StB (HS StB) je vyhlášena úplná pohotovost
24.00 na zasedání PÚV KSČ se dostavili prezident L. Svoboda a ministr vnitra J. Pavel

21. srpen 1968
00.00 Rakousko uzavřelo hranice s Československem a Maďarskem
00.00 letiště v Ruzyni nesmí přijímat ani odbavovat žádná letadla
00.20 gen. Dzúr vydává rozkaz ponechat všechna vojska v kasárnách, štáby svazů a svazků povolat na pracoviště a neopouštět mírovou posádku, v žádném případě nepoužívat zbraně a poskytnout sovětským vojskům na čs. území všestrannou pomoc
00.45 gen. Dzúr vydává rozkaz velitelům 10. letecké armády a 7. armády protivzdušné obrany státu. Nařizuje zákaz vletu všech letounů, zabezpečit přistávání sovětských letounů na letištích Brno a Ruzyně, zákaz jakéhokoli použití zbraně, sovětským vojskům poskytnout všestrannou pomoc
00.55 plk. Šalgovič nařizuje náčelníkům krajských správ SNB vyhlásit ihned pohotovost příslušníků, obsadit sdělovací prostředky a vysílačky radioamatérů, vejít ve styk s vedoucími těchto prostředků a zabezpečit, aby vysílaly jen ty relace, které budou soužit k zabezpečení klidu a veřejného pořádku, provést přísná opatření k zabezpečení ochrany budov SNB, skladů s výzbrojí a výstrojí. Vše se má podniknout v naprosté konspiraci
01.00 gen. Dzúr sděluje Dubčekovi a Černíkovi informaci o vydaných rozkazech, Černík jej žádá, aby se dostavil do vlády. Sovětský důstojník však Dzúrovi odchod nepovoluje
01.00 prezident Svoboda opouští zasedání PÚV KSČ a vrací se na Hrad, odjíždí i ministr J. Pavel
01.00 plk. Klíma přebírá na Šalgovičův pokyn budovu MV na Letné
01.00 na Šalgovičův pokyn jsou podle seznamu izolováni někteří vedoucí pracovníci I. správy MV. Současně je vyhlášena pohotovost a zajištěny sklady výzbroje a výstroje
01.00 na ruzyňské letiště přijelo několik aut společnosti Aeroflot, z nichž vystoupili civilisté a důstojníci. Setkali se s plk. Eliášem a pplk. Tachovským
01.05 v Ipelskom Predmostiu byl maďarskými vojáky postřelen stržm. VB Jozef Mačaj, protože odmítl vydat zbraň
01.15 vedení Hlavní správy Veřejné bezpečnosti vyhlašuje pohotovost pro příslušníky a dává pokyny k posílení pořádkové služby ve velkých městech
01.15 skupina pracovníků StB přišla do budovy Čs. rozhlasu na Vinohradech
01.15 příslušníci StB zesílili operativní ochranu u zastupitelských úřadů USA, Velké Británie, Francie, Kanady, Jugoslávie a Rumunska
01.30 náčelník krajské správy SNB v Praze vydává příkaz k obsazení televizního vysílače Petřín, ústředny rozhlasu po drátě a mezinárodní telefonní ústředny
01.30 PÚV KSČ přijalo většinou hlasů proti čtyřem (Bil´ak, Kolder, Rigo, Švestka) prohlášení „Všemu 1idu Československé socialistické republiky“, v němž se psalo, že intervence nastala bez vědomí nejvyšších státních a stranických orgánů a označilo ji za akt odporující nejen všem zásadám vztahů mezi socialistickými státy, ale i za popření základních norem mezinárodního práva. Vyzvalo zároveň občany, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor
01.30 Československý rozhlas vysílá na stanici Praha a na všech připojených vysílačích upozornění, aby posluchači nevypínali přijímače, probudili své sousedy a vyčkali důležité informace, která se v brzké době objeví ve vysílání
01.30 na letišti v Ruzyni přistávají dva sovětské vojenské letouny, z nichž je vysazeno několik desítek ozbrojených sovětských vojáků. Obsazují hlavní letištní budovy, z nichž vyhánějí letištní personál a čekající cestující
01.40 Text prohlášení PÚV „Všemu 1idu Československé socialistické republiky“ telefonuje Z. Mlynář do Čs. rozhlasu, aby mohl být odvysílán do 02:00 hod., kdy rozhlasové vysílání obvykle končí
01.45 maďarské jednotky obsazují kasárna a budovu VB ve Štúrove. Vojáky základní služby vyhánějí ven a důstojníky jednotlivě vyslýchají až do odpoledních hodin
01.50 ve vysílání Čs. rozhlasu byl několikrát čten text prohlášení PÚV KSČ. Na příkaz ředitele Ústřední správy spojů K. Hoffmanna byl z provozu vyřazen vysílač na středních vlnách, takže většina posluchačů slyšela jen první věty provolání. Celé prohlášení bylo možno slyšet v rozhlase po drátě
02.00 zahájena letecká výsadková operace. Na letišti v Ruzyni přistávají s minutovými intervaly dopravní letadla s vojáky elitní sovětské 7. gardové výsadkové divize vyzbrojenými i tanky a obrněnými transportéry. K určeným cílům výsadkáře navádějí pracovníci sovětského velvyslanectví
02.00 vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze B. Šimon navrhuje A. Dubčekovi návrhy vedení městského výboru KSČ na některá naléhavá opatření: l. svolat poradu delegátů zvolených na XIV. mimořádný sjezd; 2. připravit generální stávku; 3. připravit provolání komunistickým stranám světa
02.15 končí zasedání PÚV KSČ
02.15 jsou přerušena veškerá telefonní spojení mezi Prahou a Vídní
03.00 štáb civilní obrany státu vydává pokyn podřízeným složkám a útvarům zabezpečit k1id, neklást odpor opatřením spojeneckých vojsk, zabraňovat incidentům
03.00 je vyslána pětičlenná skupina příslušníků StB do budovy ČTK s úkolem kontrolovat vstup co budovy a zamezit vstupu novinářů z kapitalistických států
03.00 v budově předsednictva vlády byli internován sovětskými výsadkáři předseda vlády O. Černík a další
03.00 vyhlášen poplach hraniční policii NSR, na hranicích se objevily sovětské jednotky
03.00 v Liberci došlo ke střelbě projíždějících sovětských jednotek na občany. Do hlavy byl přitom zasažen M.Vlček
03.00 na letišti v Brně začaly těžké dopravní letouny Antonov An-12 vysazovat příslušníky sovětské 103. gardové vzdušné výsadkové divize
03.00 sovětské letouny An-12 a An-24 přistávají na vojenských letištích Hradčany, Hradec Králové, Mladá, Mošnov, Náměšť nad Oslavou, Pardubice, Slatina a Žatec, která rychle obsazují výsadkáři. Vrtulníkový výsadek obsazuje letiště ve Vajnorech u Bratislavy
03.30 první sovětské jednotky se objevují na hranicích mezi ČSSR a NSR
04.15 projížděla obcí Šulekovo u Leopoldova vojenská kolona. Jeden z tanků zachytil Viktorii Rybárovou, která druhý den podlehla zranění. Brzy ráno projížděla vojenská kolona Topolíky a jeden z tanků zachytil Alojze Zsigárdiho, který se pokoušel uklidnit poplašené koně. Zemřel na místě.
04.20 agentura TASS vysílá oficiální prohlášení, že vojska Varšavské smlouvy vstoupila do ČSSR na žádost stranických a státních činitelů. V průběhu dne informace v podobném duchu zveřejňují i sdělovací prostředky ostatních států podílejících se na invazi. Naprostá většina světa včetně komunistických stran většiny států ovšem okupaci odsoudila
04.30 první sovětské obrněné vozy, vedené autem sovětského velvyslanectví, dorazily k budově ÚV KSČ. Před budovou byl těžce zraněn A. Jarušek z Čakovic
04.30 Čs. rozhlas v Praze zahájil ranní provoz. Vysílal provolání PÚV KSČ a další zprávy a komentáře ke vstupu cizích vojsk
04.45 na příkaz K. Hoffmanna je přerušen provoz všech vysílacích stanic. Když se to dozvídá J. Smrkovský, nařizuje je opět zapnout
05.00 na letiště v Ruzyni přilétají člen Politbyra ÚV KSSS K. T. Mazurov, pověřený politickým řízením intervence, a gen. Pavlovskij, velitel invazních vojsk
05.00 jsou zatčeni čelní představitelé komunistické strany a vlády v čele s A. Dubečkem
05.15 z území NDR začíná špatnou češtinou vysílat proinvazní stanice Vltava
05.11 Československý rozhlas upozorňuje, že nelegální vysílač Vltava, hájící špatnou češtinou a slovenštinou okupaci, nemá s rozhlasem nic společného
06.00 Čs. rozhlas vysílá osobní vzkaz A. Dubčeka, který se obrací na čs. pracující s prosbou, aby nastoupili na svá obvyklá pracoviště
06.00 na příkaz plk. Šalgoviče je Č. Císař „vzat do ochrany“ v budově KS-SNB Praha
06.00 plk. Šalgovič se opakovaně neúspěšně pokouší o provedení technických opatření k zastavení rozhlasového vysílání. Svoboda telefonicky hovoří s Brežněvem. Členové a pracovníci ÚV KSČ přijímají rezoluci na podporu prohlášení PÚV KSČ. Tuto rezoluci má předat delegace A. Dučekovi. Ta nebyla vpuštěna do budovy ÚV KSČ
06.30 Čs. rozhlas vysílá výzvu členům předsednictva Národního shromáždění (NS), aby se dostavili na zasedání
06.35 Čs. rozhlas vysílá výzvu k lidem, aby zachovali klid a čelili vojskům pasivní rezistencí
06.53 zahájeno mimořádné vysílání Čs. televize v Praze. Místo vysílače na Petříně, obsazeného sovětskými vojáky, vysílal vysílač Cukrák u Zbraslavi
07.00 Čs. rozhlas vysílal výzvu členům NS, aby se zúčastnili mimořádného zasedání NS. Vyzýval rovněž delegáty mimořádného sjezdu KSČ k účasti na sjezdu
07.00 sovětští vojáci v domnění, že útočí na budovu Čs. rozhlasu, rozstříleli fasádu Národního muzea.
07.30 první střet lidí s vojáky u budovy Čs. rozhlasu na Vinohradské třídě. V okolí rozhlasu byli zastřeleni nebo střelbou smrtelně zraněni Vladimír Hnulík, Milan Lamper, Bedřich Řepa, Josef Hanus. Při výbuchu sovětského tanku zahynuli Ivan Laita, Jaroslav Švec, Jaroslav Málek a Jaroslav Novák. Při požáru domů u rozhlasu uhořel Jan Baborovský, po skoku z okna zemřeli Jiří Klapka a Pavel Albert. Nákladní vůz přimáčkl k autobusu Jaroslava Kubeše, Josefa Reichla, Milana Kadlece, Václava Sadílka a Mario Musicha. Nebyly to však jediné oběti 21. srpna v Praze. Nedaleko Prašného mostu byl postřelen Jan Jenšovský, který svým zraněním o několik dní později podlehl. V Černokostelecké ulici na Praze 10 byl tankem sražen Zdeněk Příhoda, ve stejné ulici byl z motocyklu tankem sražen Zdeněk Winter, oba zemřeli. V Mánesově ulici byl smrtelně postřelen Bedřich Řepa a na Karlově náměstí zastřelen Jindřich Krahulec 07.45 Vycházejí zvláštní vydání deníků.
08.00 sovětské jednotky obsazují Čs. rozhlas v Bratislavě
08.00 sovětské jednotky obsazují budovu ministerstva vnitra na Letné
08.00 ředitel ČTK M. Sulek přináší do ČTK text prohlášení skupiny čs. státních a stranických činitelů se žádostí Sovětskému svazu o pomoc. ČTK odmítla prohlášení vydat
08.30 Čs. rozhlas vysílá první poselství L. Svobody k národu
08.30 sovětští vojáci vtrhli do studia Čs. televize v budově Měšťanské besedy, přerušili vysílání, vyhnali zaměstnance a rozstříleli televizní zařízení
08.30 sovětští vojáci na náměstí v Liberci zahájili bezdůvodnou střelbu do okolí. V důsledku střelby byli na místě usmrceni čtyři lidé (Jindřich Kuliš, Josef Fialka, Zdeněk Dragoun, Rudolf Starý), dva podlehli zraněním později (Eva Livečková, Stanislav Veselý) a 24 dalších utrpělo zranění
08.30 vojáci obsazují studio Čs. rozhlasu ve Vinohradské třídě
08.45 podle dohody přebírá rozhlasové vysílání ostravské studio
09.00 do kanceláře A. Dubčeka na ÚV přicházejí sovětští důstojníci a příslušníci StB. Příslušník StB Dubčekovi, Kriegelovi, Smrkovskému a Špačkovi oznamuje, že jsou zatčeni jménem revolučního tribunálu, vedeného A. Indrou. Následně jsou odvedeni pryč. Podle seznamu byli v té době vybíráni čs. příslušníci, kteří mohli budovu ÚV opustit a kteří nikoli
09.00 v jižních Čechách se spojily jednotky postupující z NDR podél západních hranic ČSSR s oddíly, které vyrazily z Maďarska přes Slovensko a jižní Moravu. Československo se tak ocitlo sevřené v obrovských kleštích
09.30 ke skupině A. Dubčeka je přiveden B. Šimon
09.30 na kraji Brna zasažen střelbou Josef Žemlička, který zemřel při převozu do nemocnice
10.00 obsazena budovu ústředního ředitelství Čs. televize a ústředního ředitele J. Pelikána zatýká náčelník správy StB
10.00 sovětské jednotky začaly vyklízet redakci a tiskárnu Rudého práva
10.00 jednání skupiny příznivců invaze z řad čs. politiků s Červoněnkem na sovětském velvyslanectví. Telefonicky hovoří s Brežněvem
10.07 zahájena 85. mimořádná schůze předsednictva NS. Přijata výzva předsedům vlád a předsedům parlamentů zemí pěti Varšavské smlouvy, schválen dopis předsednictvu Národního shromáždění sovětskému velvyslanectví a určena delegace, jejímž posláním bylo sdělit velvyslanci stanovisko předsednictva NS a poté navázat styk s prezidentem Svobodou
10.00 městský výbor KSČ v Praze vydal prohlášení ke komunistickým stranám světa a stanovisko k situaci, adresované občanům hlavního města
10.20 delegace předsednictva NS vedená Z. Fierlingerem odjíždí na sovětské velvyslanectví
11.00 na náměstí v Liberci vybočil náhle z řady tank č. 314 a prorazil sloupy v podloubí, přičemž se zřítily části dvou domů. Padající zdivo usmrtilo Miroslava Čížka a devět lidí zranilo, přičemž Vincenc Březina svým zraněním podlehl později v nemocnici. V tutéž dobu kolem zasypaného tanku projíždělo vojenské nákladní auto s cisternou, jehož řidič v nastalém zmatku nezvládl řízení a narazil do sloupu podloubí, kde smrtelně zranil Bohumíra Kobra
11.00 prostor kolem letiště v Ruzyni přebírají od sovětských bulharští vojáci
11.00 Čs. rozhlas obnovuje v nouzových podmínkách vysílání z pohotovostního pracoviště na Žižkově
11.00 někteří příslušníci StB navádějí kolony sovětských vojsk k budovám různých institucí v Praze
11.00 při střetu davu s vojáky v Popradu došlo ke střelbě, při které utrpěl Josef Bonk těžká poranění břicha, kterým na místě podlehl
11.00 Při průjezdu vojenských kolon Košicemi došlo ke střetu s obyvatelstvem. Zastřaleni neby smrtelně zraněni byli Michal Hamrák, Jozef Kolesár, Ján László, Ladislav Martoník, Ivan Schmiedt, Ján Hatala a Bartolomej Horváth. V Rožňave zachycen tankem a přitlačen na stěnu domu Štefan Ciberaj. Při převozu do nemocnice zraněním podlehl.
11.40 sovětskými vojáky obsazen vysílač Cukrák, přestává vysílat. Postupně se však skupiny televizních pracovníků pokoušely vysílat z náhradních pracovišť a narychlo instalovaných vysílačů na několika náhradních místech v Praze, ale také v Brně, Ostravě a Liberci. Televizní vysílač v Krašově u Plzně okupanti rozstříleli a poničili veškeré zařízení
11.43 zahájena schůze Národního shromáždění. Přerušena ve 12.15 a znovu zahájena ve 14.35 jako 26. mimořádná schůze pléna NS
11.45 při nárazu sovětského tanku do dřevěné trafiky v Dolních Kralovicích zemřeli Božena Veselá a Josef Bulík
12.00 v Praze generální stávka
12.00 v hotelu Praha se shromáždilo 22 členů a kandidátů předsednictva ÚV KSČ. Vydali prohlášení na podporu prohlášení PÚV KSČ. Žádají propuštění zadržovaných představitelů a vyzývají občany ke klidu a rozvaze
12.00 Dubček, Smrkovský a Kriegel odvezeni ve dovu obrněných transportérech na ruzyňské letiště
12.00 šest zemí (Kanada, Dánsko, Francie, Paraguay, Velká Británie, USA) požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN
12.15 v obci Krumvíř narazil sovětský tank do domu, kde zranil dvě nezletilé dívky. Jarmile Kudličkové musela být amputována levá noha. Podobných případů se stalo v celé republice několik desítek
12.30 na nábřeží v Bratislavě zazněla z těchto vozidel střelba směřovaná přímo do davu lidí stojících před Universitou, při které byli usmrceni Dana Košanová, Ján Holík a Stanislav Sivák. Jozef Szvityel byl v Bratislavě postřelen do zad ruským vojákem, se zraněním zápasil tři měsíce, zemřel 26. 11.
12.30 dozorčímu Hlavní správy VB hlášeno, že u Čs. rozhlasu hoří 3 tanky, jeden u Národního muzea a další u Dětského domu na Příkopech
12.55 Čs. rozhlas vysílá prohlášení skupiny členů čs. vlády, že stojí za všemi legálně zvolenými státními a stranickými orgány a prohlášením PÚV „Všemu lidu ČSSR“ a že obsazení Československa považují za nezákonný akt
13.00 na okraji Desné u Jablonce nad Nisou při sjezdu z prudkého táhlého kopce cisternovému vozu s přivěšenou cisternou selhaly brzdy a v levotočivé zatáčce narazil do budovy Jabloneckých skláren. Následně došlo k výbuchu a požáru, při kterém zahynuli Marie Vodáková a její vnučka Dagmar Škavová
13.30 v Detve zastřeleni při střetu davu s vojáky Štefan Zdechovan a Rudolf Gavorník
13.00 nedaleko Važce tankem zachycen motocykl řízený Františkem Moštěnickým, který zemřel na místě, jeho dcera utrpěla těžké zranění
14.00 dav několika set lidí napadl budovu Krajské správy StB v Ostravě kvůli přítomnosti sovětských vojáků
14.35 zahájeno 26. mimořádné zasedání pléna NS. Přijato prohlášení odsuzující okupaci a žádající propuštění všech ústavních činitelů a odchod vojsk
15.00 schází se Rada bezpečnosti OSN, která jedná o situaci v ČSSR
15.45 u obce Svárov srazil sovětský obrněný vůz motocyklistu Otto Trousila, který zahynul na místě
16.00 L. Svoboda přijímá na Pražském hradě vedoucí představitele příznivců invaze. Jejich návrh na utvoření dělnicko-rolnické vlády odmítl a další jednání podmínil poradami s ostatními členy PÚV KSČ a legální vládou
16.00 Jozef Levák si na náměstí ve Zvolenu lehl do cesty koloně sovětských obrněných vozidel s cílem zabránit jim v další jízdě. Velitel přesto vydal povel pokračovat vpřed a tank J. Leváka přejel
16.00 zastřelen v automobilu na kraji Brna Viliam Debnár z Hostěnic
17.00 O. Černík odvezen z budovy předsednictva vlády na letiště v Ruzyni
17.00 zatčený tajemník MV KSČ Praha B. Šimon převezen pracovníky KGB na letiště
17.00 L. Svoboda přijímá členy vlády. Požadují propuštění O. Černíka a setrvání celé vlády ve funkci. Svoboda je ujišťuje, že o propuštění internovaných představitelů bude jednat a že bez legální vlády neučiní žádné rozhodnutí
18.00 v hotelu Praha se scházejí někteří členové ÚV KSČ a jmenují delegaci k sovětskému velvyslanci s tím, že mj. žádají o navazování kontaktů s vedením intervenčních vojsk. Vyzývají přitom všechny občany ke klidu a rozvaze.
19.00 vláda vydává prohlášení „Všemu lidu Československa“ odsuzující invazi. Za nepřítomného O. Černíka funkci premiéra přebrala B. Machačová-Dostálová
19.00 v budově VŠE předporada delegátů na XIV. sjezd KSČ z Prahy, Středočeského a Severočeského kraje. Rozhodnuto konat sjezd v Praze Vysočanech
19.00 VB hlásí, že Celenou ulicí jde velký průvod na Staroměstské náměstí. V čele šli mladí lidé se zakrvácenou státní vlajkou
20.30 Košice hlásí 36 těžce zraněných střelbou
20.45 v nemocnici podlehl zranění způsobenému maďarským tankem v Jihlavě Václav Frydrychovský
21.00 čs.velvyslanec ve Varšavě předal náměstkovi ministra zahraničních věcí PLR protestní nótu proti okupaci
22.00 správa VB hlásí, že v Rokycanech a Karlových Varech byly strženy pomníky rudoarmejců
22.15 M. Jakeš volá ze sovětského velvyslanectví pl. Šalgovičovi a vytýká mu, že nedělá aktivní kroky
21.20 u Tasovic najel tank na osobní vůz. Na následky nehody zemřela Anna Trechová, řidič byl těžce zraněn
22.30 v Čs. rozhlase druhý projev L. Svobody
22.30 pronesl prezident republiky L. Svoboda v Čs. rozhlase projev, v němu uvedl, jaké úsilí během dne vyvíjel a jak mu to současné podmínky dovolily. Se členy delegace Národního shromáždění a se členy vlády jednal o naléhavých problémech obnovy normálního života v zemi a zajištění její integrity. Ze své dovolené v Jugoslávii odjeli místopředseda vlády O. Šik a ministr zahraničních věci J. Hájek do Bělehradu na čs. zastupitelství, aby se spojili s čs. misí při OSN v New Yorku. Jan Mužík sdělil J. Hájkovi, že dostal z Prahy pokyn, aby se nezúčastňoval zasedání Rady bezpečnosti, načež mu J. Hájek nařizuje, aby se ihned odebral na toto jednání a přečetl tam stanovisko čs. vlády, odsuzující okupaci. O. Šik volal z Bělehradu na Pražský hrad L. Svobodovi a sdělil mu, že J. Hájek vystoupí v OSN. Ten s tím mlčky souhlasil
V noci dává V. Šalgovič pokyn náčelníku VI. Správy MV k vytištění 1 500 kusů „Výzvy velitele spojeneckých vojsk v Praze a ve Středočeském kraji k obyvatelstvu“
Prohlášení ÚRO a předsedů Odborových svazů se staví plně za prohlášení prezidenta, vlády a PÚV KSČ. Obrací se na všechny odborové svazy světa, aby protestovaly všemi prostředky proti tomuto násilnému činu
Emil a Dana Zátopkovi vydávají prohlášení, v němž žádají vyloučení sportovců ze zemí agresorů z účasti na olympijských hrách v Mexiku
23.40 Čtyři tanky obsazují rohy Václavského náměstí, ulice Politických vězňů a Opletalovy ulice. Před budovou ČTK zastavuje deset vozů s okupanty, kteří následně obsazují všechna pracoviště, vypínají dálnopis a zakazují zvedat telefony. Na zaměstnance agentury hodinu míří samopaly
24.00 V Ústí nad Labem utrpěl smrtelné zranění Petr Fridrich, který se ještě v noci pokusil vlastním tělem zastavit sovětské tanky projíždějící městem
24.00 Čs. rozhlasu předána výzva vojenského velitele Prahy gen. I. Velička o zákazu vycházení od 22.00 do 05.00

Upravil petrp (02.03.2016 10:54:05)


Pokud se už nic zásadního nezmění, pokračujeme tady: www.aktualnikonflikty.cz

#2 02.03.2016 10:48:14

petrp
Globální moderátor
Místo: Kladno
Registrován: 20.02.2015
Příspěvky: 2.260

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

Historici: Invaze 1968 se Sovětům opravdu povedla
zdroj: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/histor … le:614332/

"Byla to elegantní a účinná operace," hodnotí invazi ze srpna 1968 americký vojenský historik Edward Luttwak.
Na konferenci v pražském Senátu pochválil nejen samotný vpád v noci z 20. na 21. srpna. "Podle sovětského postupu v roce 1968 by se dala napsat učebnice, jak překvapit protivníka," komentoval Luttwak fakt, že západní rozvědky nic netušily o přípravě akce, které se účastnilo 26 divizí Varšavské smlouvy.
Americký historik rovněž podotkl, že Sověti mohli využít lepší zbraně, než měly tehdy k dispozici západní armády, především lehké tanky (v české terminologii samohybná děla), které se dají přepravit letadly.

23. březen
Vůdci Varšavské smlouvy varují v Drážďanech představitele ČSSR před pokračováním společenských reforem.

5. duben
KSČ zveřejňuje svůj Akční plán na pokračování reforem.

8. duben
Sovětský svaz začíná plánovat operaci Dunaj, jak zněl krycí název pro invazi do Československa.

30. květen
Do Československa vstupují první sovětské jednotky, které se mají účastnit vojenského cvičení Šumava

19. červen
Sjezd Lidových milicí, které protestují proti svému zrušení. Tajemník ÚV KSČ Dubček jejich obavy uklidňuje. Sovětské vedení poprvé odkládá plánovanou invazi.

20.-30. červen
Probíhá vojenské cvičení Šumava, kterého se účastní 17 tisíc vojáků ze spojeneckých zemí Varšavské smlouvy a 6 tisíc vojáků z Československa. Dalších 40 tisíc vojáků se cvičení účastní na území sousedních států.

27.-30. červenec
Jednání v Čierné nad Tisou, kde československé vedení slibuje zastavit reformy. Sovětské vedení podruhé odkládá plánovanou invazi.

2. srpen
Sovětské jednotky ukončily svůj odchod z československého území po cvičení Šumava.

10. srpen
Začíná týlové vojenské cvičení Neman poblíž české hranice. Zároveň probíhá letecké cvičení Nebeský štít.

16. srpen
ÚV KSSS se shoduje, že Československo neplní dohody z Čierné nad Tisou. Proto také schválí invazi.

18. srpen
Invazi schvalují členské země Varšavské smlouvy

20. srpna
Před devátou hodinou večer přilétají do Prahy první invazní letadla, v jedenáct hodin překračují hranice pozemní jednotky. Invaze se účastní celkem půl milionu vojáků Varšavské smlouvy.

21. srpen
ÚV KSČ odsuzuje sovětskou invazi.

26. srpen
Českoslovenští představitelé podepisují v Moskvě komuniké, že vojska Varšavské smlouvy opustí zemi, až se v ČSSR stabilizují politické poměry.

9. září
Původní termín sjezdu KSČ a nejpozdější možný termín plánované sovětské invaze.

16. říjen
Českoslovenští představitelé podepisují smlouvu o dočasném pobytu 130 tisíc sovětských vojáků na území ČSSR.

spoiler

20. srpna, 20 hodin, 52 minut
Obdiv či přinejmenším respekt k výkonům sovětské armády před čtyřiceti lety sdíleli na senátní konferenci také ruští a čeští účastníci. "První letadlo přistálo na ruzyňském letišti ve 20 hodin a 52 minut. Byl to antonov An-12, který může přepravit až 90 vojáků," popsal počátky invaze Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu v Praze.
Půl hodiny po něm dorazilo další letadlo. Jeho pasažéři z KGB zrekvírovali před letištěm automobily a vydali se do města organizovat převzetí moci. V té chvíli už kontrolovalo československý vzdušný prostor sto spojeneckých stíhaček, které řídil radarový systém umístěný na tupolevu Tu-126.
Letadla začala v Praze-Ruzyni a Vodochodech ve větším množství přistávat před druhou hodinou, po třetí také v Brně-Tuřanech. Ještě před úsvitem obsadili sovětští vojáci nejdůležitější budovy v obou velkých městech.

Němci spletli hodiny.
Historici zmínili jedinou významnější komplikaci, ke které došlo na hranici s Německou demokratickou republikou u Vejprt. Daniel Povolný z Vojenského historického ústavu připomněl, že první pozemní jednotkou, která vstoupila na československé území, byli němečtí průzkumníci, kteří překročili hranici už deset minut před desátou. Brzy se však vrátili. Došlo k tomu omylem. Termín invaze byl stanoven na hodinu po půlnoci moskevského času, což odpovídá jedenácté hodině večer středoevropského času. Němci se zřejmě při počítání časových pásem spletli o hodinu.
Armáda NDR se ovšem invaze ani okupace aktivně neúčastnila, protože jí to těsně před 20. srpnem zakázal sovětský ministr obrany Andrej Grečko. Nechtěl, aby lidé hledali souvislosti s německým vpádem do Československa v září 1938 a březnu 1939. Sověti se spokojili s podporou dvou polských divizí, jedné motostřelecké divize z Maďarska a bulharského motostřeleckého pluku.

Šalgovič to jistil
Historik Luttwak chválí sovětský postup zvláště z toho důvodu, že invaze zamířila první zásah na srdce protivníka, tedy do jeho hlavního města. "Je to mnohem lepší, než překročit hranice a obsadit zemi postupně," vysvětlil.
Rusové podle něho úplně stejný postup použili i při obsazení Kábulu o jedenáct let později.
Čeští historici však upozorňují, že v Praze měli Sověti snadnější práci, protože díky akci tajných služeb dokázali včas vyřadit z boje Československou armádu.
Jak k tomu došlo, popsal Daniel Povolný. Prezident Ludvík Svoboda se v devět hodin večer ptal ministra obrany Martina Dzúra, jestli něco neví o pohybech vojáků na hranicích s Polskem a s NDR. "Dzúr odpověděl, že on hlídá pouze západní hranici, ať se prezident zeptá na vnitru," líčil dramatické okamžiky Povolný.
Nakonec sám Dzúr zavolal náměstka ministra vnitra Viliama Šalgoviče, který měl na starost StB. Zároveň byl zasvěcen do sovětských plánů, a proto zavedl Dzúra za pověřencem Varšavské smlouvy v Praze.
Společně ministra přesvědčili, aby ještě před půlnocí rozkázal československým vojskům neklást odpor.

Nechtěli, ale museli
Luttwak se shodl s ruským kolegou Viktorem Izonovem v popisu, proč američtí a západoevropští politici a vojáci neprohlédli zastírací operace sovětských generálů.
"Západní rozvědky věděly, že Československo nechce vystoupit z Varšavské smlouvy a vyhodnotily to tak, že Sovětský svaz nemá důvod Čechoslováky napadnout," vysvětlil Luttwak.
"V Kremlu opravdu dlouho nechtěli vojensky zasahovat a definitivní rozhodnutí odkládali," doplnil ho Izonov, který pracuje v moskevském Ústavu vojenské historie. Podle Povolného se skutečně zrušily dva termíny, první okolo 20. června, kdy chtěli Sověti využít nespokojenosti Lidových milicí, a podruhé počátkem srpna, kdy počítali s neústupností československých politiků při jednání v Čierné nad Tisou.
"Sovětské vedení muselo řešit dilema, když stoupenci Novotného ve vedení KSČ rezignovali a navrch získal reformní Dubčekův proud. Vojenský zásah byl z pohledu Kremlu poslední alternativou, nemohli však připustit, aby z jejich pohledu nebezpečná situace v jedné zemi vyvolala řetězovou reakci v okolních zemích," vysvětlil Izonov základní důvod k invazi, který západní rozvědky úplně přehlédly.

Cvičení nebo invaze?
Sověti navíc dokázali efektivně odvrátit podezření Západu, i když na československých hranicích shromažďovali nové a nové divize.
"Neutralizovali západní zpravodajské služby tím, že neustále pořádali nějaké vojenská cvičení. Proč by měly být jejich tanky podezřelé, když se účastní cvičení? Rozvědky jenom neuhodly, kdy se z cvičení stala invaze," vysvětlil překvapení západu Luttwak.

Molotov z pivní láhve
Ministr Grečko zakázal invazním jednotkám střílet, pokud nebudou napadeny, nebo pokud sám nezmění rozkaz.
Ruský transportér na dnešní Benešově ulici před hotelem Grand. Nápis na boku dodávky: "Iditě domoj, vodki nět!" (Pro ty, kteří už neznají azbuku.)První ruský tank před hlavním nádražím. V srpnu 1968 už je nikdo nevítal, šeříky dávno odkvetly.Ruští vojáci na korbě náklaďáku. "Vypadali přesně jak jsem je znal z čítanek a filmů o roce 1945, stejné uniformy a byli velmi malého vzrůstu," vzpomíná fotograf Miloš Gregor.Ruští vojáci na korbě náklaďáku Praga V3S, nejspíše ukradeném z autoparku Československé lidové armády.

Přesto bylo podle údajů Vojenského historického ústavu v prvním měsíci po invazi zabito 84 Čechoslováků a 296 bylo těžce raněno. O život za měsíc přišlo 98 sovětských vojáků, osm Poláků a po jednom Maďarovi a Bulharovi.
Izonov pražské historiky doplnil, že při nepřátelských útocích československého obyvatelstva bylo do poloviny listopadu zabito 11 sovětských vojáků včetně jednoho důstojníka, zraněno jich bylo 80 včetně 19 důstojníků.
Luttwak ovšem prohlásil, že Čechoslováci bojovat nechtěli. Zažil invazi v Praze a snažil se občanům vysvětlit, jak se z pivní lahve vyrobí Molotovův koktejl. "Když tank hoří, tak se s jeho posádkou lépe vyjednává," přesvědčoval americký historik, podle kterého se na takový romantický odpor v dějinách dobře vzpomíná.
"Ale nebyl velký zájem, tak jsem odjel do Německa," uzavřel své vzpomínky Luttwak.


Pokud se už nic zásadního nezmění, pokračujeme tady: www.aktualnikonflikty.cz

#3 02.03.2016 14:36:05

parmezano
Člen
Registrován: 22.02.2015
Příspěvky: 23

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

Podle mne to začalo už v 1964 odstraněním N.S. Chruščeva  z funkce.L.I .Brežněv a A. Novotný si do oka nepadly a byla to otázka času , že u nás Novotný ne.  Tak v UV KSSS se asi řešlo kdo místo něho a asi v roce 1967 se náhradník  našel . Vyřešilo se asi i to kdy a jak.  A listopadu 1967 se to spustilo.

#4 02.03.2016 14:42:53

Hektor
Přispěvatel
Registrován: 14.01.2016
Příspěvky: 141

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

Ako na tom bola ČSĽA? Márne som hladal na nete nejaký OOB k 1968 ale nikde nič.

#5 02.03.2016 15:28:57

M4rt3l
Přispěvatel
Registrován: 19.02.2015
Příspěvky: 200

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

#6 03.03.2016 02:26:44

QVAK
Specialista
Registrován: 19.02.2015
Příspěvky: 2.395

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

Hektor napsal:

Ako na tom bola ČSĽA? Márne som hladal na nete nejaký OOB k 1968 ale nikde nič.

V Lešanech u Jílového (dnes muzeum vojenské techniky) byla tehdy dislokována PT brigáda GŠ vyzbrojená 100 mm PTK vz.53. Velel ji čerstvě povýšený gen.maj. Olšan. Skládala se ze 3 PTK pluků. Byla postavena na 60% stavech to znamená v každém PTK pluku 2 dělostřelecké odd. na 80% stavech 2 bat. á 3 palebné čety o 3 dělech se základní obsluhou 1+1(řidič) + 6 a jeden odd. mobilizační. V provozním odd. mobilizační 3. baterie. V mobilizačním pluku byl provozní 1. odd. který fungoval jako PŠ (poddůstojnická škola). To znamená, že brigáda měla celkem 90 děl s vycvičenými obsluhami a stmelené jednotky (konec výcvikového období). Každá obsluha byla vybavena jednou palebnou dávkou munice (běžně vozeno zablombované na tahačích děl (T 138). Tyto děla nechal gen. Olšan v Srpnu zakopat po obvodu posádky a zamaskovat. Za 5. dnů to Rusové zjistili a naproti každému dělu postavili do střelecké pozice 3 tanky. K žádnému konfliktu naštěstí nedošlo až na chycení ruského průzkumu (2 manící s ostrými v kalachách) kteří po vyčištění odpadních jam u kuchyní (kvůli smradu se dělalo jednou kvartálně jen basmany a v maskách kteří smrděli po vykoupání a přestrojení ještě dalších 14. dní) byli navráceni zpět. Brigáda byla zakopaná déle jak 14. dní. Gen. Olšana (fronťáka z východu) akce stála degradaci na plk. a jelikož byl již v ochranné době tak dosloužil jako náčelník různých staveb. Takže Lešanská brigáda se okupaci postavila se zbraní v ruce.

#7 04.03.2016 22:49:34

krokodyl
Přispěvatel
Registrován: 19.02.2015
Příspěvky: 112

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

paragáni v Holešově se taky zakopali v Hostýnských horách,po akci je rozpustili

#8 05.03.2016 08:41:45

martanus
Specialista
Registrován: 19.02.2015
Příspěvky: 3.250

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

Podle mě velkou roli v obsazení ČSSR 1968 hrálo Polsko a jeho  první tajemník strany Władysław Gomułka

http://moderni-dejiny-pl-csr.blogspot.c … -1968.html


  • První setkání Dubčeka a Gomułky proběhlo v únoru 1968 v Ostravě. na tomto setkání Dubček Gomułku přesvědčoval, že změny v Československu nemají vést k oslabení úlohy strany, ale naopak k jejímu posílení a lepšímu fungování. Gomułka mu přiznal, že měl obavy, aby diskuse, které probíhaly v Československu neoslabily stranu a jednotu socialistických zemí. A dodal, že je rád, že tyto obavy byly mylné.

  • V březnu v Drážďanech, v Gomułkových vyjádřeních však již vystupoval zcela jiný, ostřejší tón a dramatičtější hodnocení rizik vyplývajících z událostí v Československu.

  • 16. dubna na setkání ve Varšavě vyslovil názor, že okamžitá intervence v Československu je nezbytná. Když byl od Brežněva ujištěn, že Moskva nehodlá situaci v Československu jen nečinně přihlížet, byl údajně spokojen a uklidněn.

  • 19. dubna se Gomułka setkal s maršálem Ivanem Jakubovským, velitelem Sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy. Na této schůzce prezentoval svůj postoj k situaci v Československu. A to tak, že upozornil na to, že dezorganizace v československé armádě v podstatě otevírá hranice s Německou spolkovou republikou a že invaze vojsk Varšavské smlouvy je nezbytná.

  • V květnu na poradě v Moskvě upozorňoval Gomułka na to, že Polsko je situací v Československu ohroženo nejvíce. Obvinil Československé vedení, že rozbíjí jednotu socialistického bloku, čehož využívají západní státy, zejména SRN, které chce změnit západní hranici Polska. Byl přesvědčen, že Československo by časem opustilo Varšavskou smlouvu. Nicméně ani kdyby tak neučinilo, bylo již nedůvěryhodným spojencem.

  • Gomułka po invazi zastával názor, že pokud nedojde ke shodě s delegací Československa, musí být připravena varianta vojenské diktatury v Československu. Toto však bylo ještě ostřejší stanovisko, než zastávali sovětští soudruzi, což vedlo dokonce k projevům otevřené podrážděnosti ze strany sovětského premiéra Kosygina. Sověty popuzoval také tím, že proti nim neustále vyjadřoval své výhrady. Jako například v Kremlu, kde si stěžoval, že měli o Dubčekovi iluze.

Upravil martanus (05.03.2016 08:46:41)


Pokud se už nic zásadního nezmění, pokračujeme tady: www.aktualnikonflikty.cz

#9 05.03.2016 16:30:15

parmezano
Člen
Registrován: 22.02.2015
Příspěvky: 23

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

krokodyl: prý snad uvažovali o osvobození Dubčeka

#10 06.03.2016 02:33:18

grovik
Specialista
Registrován: 19.02.2015
Příspěvky: 675
Web

Re: 1968 - obsazení ČSR armádami VS

parmezano napsal:

krokodyl: prý snad uvažovali o osvobození Dubčeka

O tom nic nevím děda nic takového nikdy neříkal.
Ale o pár let později tam můj otec vedl, skupinu která útočila na úpatí Eiffelovi věže, které se nacházelo v lokalitě Fryšták.


http://www.josefnemec.cz | http://www.fototydenik.cz | Pro ty co by se chtěli projet po světě na neskutečnou foto dovolenou.
Už jste dnes udělali něco dobrého? Ne? Zkuste to tady: www.jednaparta.cz

Rychlá odpověď

Zadání zprávy k odeslání

Zápatí

Založeno na FluxBB