AK - Aktuální konflikty

Z číny znám jenom Tajvan, byl jsem tam dvakrát. Tamní Čínany není potřeba, co se záchodů týče nic učit. Řekl bych, že záchody byly na úrovni jako u nás tak pět let po sametu. V mezinárodním hotelu superčisté, desinfikované prkénko, co po spláchnutí rotovalo vnitřkem a možná bylo i kartáčováno. Většina v obyčejných hospodách v pohodě, asi tak čtvrtina horší, ale vždy čisté a použitelné. Jak je to na pevnině nevím, tam jsem bohužel nebyl.

Je to už pár let, co jsem byl schopen po dva týdny se koukat na Indii a Indy.
Tak moje zkušenosti, co jsem viděl v oblasti záchodnictví.
Oni by se dali naučit chodit na záchody, kdyby nějaké měli. Většina z těch, co jsou, mimo mezinárodní hotely, je spíše v takovém stavu, že učí chodit za nejbližší keř. Tím myslím i evropana, protože ta zasranost se musí vidět, to se nedá popsat.
Ale většina Indů to neviděla, protože většina Indů se do restaurací té třídy, že mají zachody vůbec nedostane. Většina Indů do žádné restaurace nechodí. Žijí ve slumech, chodí vykonávat potřebu na díru do žumpy, to je ten lepší slum. Ty příšernější mají srací uličky, kde je chodník, jízdní dráha šíře kolového nakladače a dvě řady lidí čupících na kraji chodníku a vykonávající potřebu do té jízdní dráhy, takové ploché žumpy, řekněme. Občas přijede ten nakladač, shrne to, naloží na náklaďák a odjedou to sušit. Vysušené slouží jako palivo na vaření.

Daleko lepší situaci mají ve slumech, které jsou na koncích města. Tam bývá pole, které vláda oseje cukrovou třtinou, do toho pole, někdy dost daleko, zacházejí Indové po ránu a vykonají tam svou potřebu. Cestou zpět z pole si ulomí stvol té cukrové třtiny a po otrhání listí ji žvýkají. Tak mají alespoň něco sladké výživné štávy k snídani.
A vlastně právě proto tam vláda třtinu vysela.
Ženy to mají lehči, kdykoli mají potřebu, tak jen přičupnou rozkročené, vykonají potřebu narovnají se a jdou dál. Kdekoli venku. Na shromážděních a úřadech a nikde v budouvách jsem si toho nevšiml.
Díky tomu, že exkrementy jsou všude, že jsou sušeny do takových koláčů a roznášeny a používány k vaření, i v ulicích u stánků, u stánků na kolech, a jde to z domečků, tak celá země je cítit exkrementy. Je to krásná země, ale hovna tam smrdí skoro všude.
Moje zkušenost je starší deseti let. Možná, že je už vše jinak. Ale pochybuju.

Upravil jura-p (29.06.2016 00:58:31)

jura-p - na Tchajwane to v povojnovom období lepšie nebolo, čo som čítal nejaké cestopisy...
"Výchova" číňanov k správnym hygienickým návykom začala po skončení druhej svetovej vojny, a jednalo sa zrejme o všeobecný jav v všetkých "čínskych" štátoch, dialo sa to nielen na kontinente a na Tchajwane, ale i v Singapure, Honkongu, v menšej miere i v Macau - a tiež v korejských štátoch.   
Asi najdrsnejšie "výchovné metódy", čo sa týka čínskych hygienickych zlozvykov (napríklad aj odpľúvanie) boli zrejme zavedené v Singapure.

A ty neznáš klasiky?

"A přec každý kdo tu žije, měl by hovnu poctu vzdát,
co jsou platný miliony, když nemůže člověk srát?
Ale jedna věc mne těší, v hovnu čerpám nauku,
v hovně jsme si všichni rovni, bez reptání, bez hluku.

Ať ho vysral cigán v háji, nebo slavný generál,
hovno podrží svou formu, no a smrdět bude dál!
A tu člověk, ať je králem, ať je žebrák prosící,
čím je víc, než pro to hovno živou voznicí.

Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jaros … z4Cx82dILh

Co jsou platny miliony, když nemůže ........  .

Napíš si tam veľmi drastické, povaľujú sa tam mŕtvoly v rozklade

Podľa mňa je to feferónkami, bez štipľavého by ich bolo o polovicu menej